Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Tato vesnická usedlost ve vsi Dobroše je nejstarší dochovanou stavbou svého druhu v celé obci a představuje výjimečný příklad vývoje venkovské architektury od barokního období až po 20. století. Její vznik se dle dochovaného letopočtu nad vjezdovou branou datuje snad až do roku 1742, a už svou původní podobou spojovala prvky chebského lidového stavitelství s raně barokními prvky, jaké byly v této oblasti běžné u bohatších selských usedlostí.
Na mapě stabilního katastru z let 1824–1843 je usedlost zachycena jako uzavřený zemědělský dvůr. Dominantní byla patrová obytná budova, zděná a barokně tvarovaná, krytá sedlovou střechou, jejíž průčelí zdobí dvě nápadné niky ve štítě. Ty mohly původně sloužit jako výklenky pro sošky světců či jako výrazový prvek barokní zbožnosti. Na obytnou část přímo navazuje vjezdová brána, ve které je dodnes patrný letopočet 1742 a další nika určená pro sošku – drobný, ale působivý detail, který zdůrazňuje význam usedlosti v rámci vesnice.
Tři hospodářská stavení, která uzavírala dvůr, byla na dobových mapách označena jako hořlavá, což naznačuje dřevěnou nebo hrázděnou konstrukci – typickou pro chebský venkov. Někdy v průběhu 19. století, případně na počátku 20. století, prošel celý hospodářský areál výraznou přestavbou. Původní stavby byly nahrazeny nebo upraveny v klasicistním slohu, dvůr byl rozšířen a zpevněn, a tím se proměnil nejen jeho vzhled, ale i provozní možnosti.
Dnes tato usedlost představuje unikátní spojení stavebních období a stylů – od barokního duchovního odkazu přes praktické prvky lidové architektury až po racionalitu klasicismu. Její architektonická hodnota, stáří i dochovanost z ní činí klíčový prvek historické zástavby Dobroší a cenné svědectví o životě a hospodaření v západočeském venkově napříč staletími.
Zdroj fotografie: https://mapy.cz/s/nevodukebu
Dojmy: Krásná usedlost, kterou jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografii.