Městský erb:
Navštíveno: 8. 6. 2019
Historie: Luby, známé také jako Schönbach v němčině, je město situované přibližně 20 km severně od Chebu. Historie tohoto místa sahá až do let 1100 až 1140, kdy byla tato oblast poprvé osídlena a byla známa jako “okolní les” nebo “lubský újezd”. V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, který tvořil hranici mezi českou a německou stranou.
Do poloviny 12. století byla oblast Lubů postupně darována waldsassenským cisterciákům. Pravděpodobně v roce 1188 zde byla zahájena stavba kostela zasvěceného svatému Ondřejovi. V blízkosti města se po dlouhá staletí těžila rtuťová ruda. Doly jsou doloženy okolo roku 1230, ale jejich úpadek nastal v období třicetileté války.
V roce 1319 povolil německý král Ludvík IV. Bavor opatovi waldsassenského kláštera Johanovi III. povýšit Schönbach z vesnice na město a obdarovat ho stejnými právy, jakými se těšilo město Eger (Cheb). To vyústilo k řadě nájezdů na okolní území, které pořádali fojtové z Plavna, kteří se cítili poškozeni povýšením Schönbachu. Město proto potřebovalo ochranu, o kterou požádal klášter českého krále Jana Lucemburského, který mu v roce 1322 vyhověl. Tím se Schönbach poprvé aktivně dostal do mocenské sféry českých panovníků.
V roce 1348 se klášter ocitl ve finanční tísni a zastavil město s oběma přilehlými vesnicemi Rüdigerové ze Sparnecku. Aby nemusel vrátit zástavu, nabídl je v roce 1354 králi Karlu IV. V roce 1370 Karel IV. změnil Luby na rodinný majetek českých králů, který Václav IV. v roce 1398 zastavil hrabatům ze Schwargzburgu a v roce 1422 Zikmund míšeňským markrabím za závazek nepřetržité války s Husity.
V polovině 15. století byly Luby a okolní území předány Matyášovi Šlikovi. Šlikové ovládli téměř celé horní Poohří a Podkrušnohoří a byli velmi násilní vůči sousedním panstvím. Za účast v prvním stavovském odboji v roce 1547 ztratil Jeroným Šlik Luby konfiskací ve prospěch krále Ferdinanda I. a koruny. V následujících letech došlo k několika změnám ve vlastnictví Lubů, až se město nakonec v roce 1597 dostalo do dědičného držení císařskému radovi a prokurátorovi Jindřichovi z Písnice. Ten si v letech 1604 až 1608 postavil na mírném návrší severozápadně od města zámek. Celý areál byl obklopen velkým parkem a krásnou alejí spojenou s městem. Poslední z rodu Písniců zřídil v roce 1715 ve městě chudobinec a rok poté i kapli Panny Marie. Luby zůstaly v držení Písniců až do roku 1739.
V listopadu 1739 vypukl v Lubech požár, který zničil celé centrum města - kromě fary a radnice shořelo dalších 57 obytných domů. Další požár vypukl v roce 1865, kdy shořelo 29 domů včetně hospodářských stavení a opětovně také fara. V roce 1868 byl otevřen poštovní úřad, v roce 1872 byl uveden do provozu telegraf a v roce 1873 byla otevřena Odborná hudební škola. V roce 1890 byly Luby se svými 3639 obyvateli druhým největším městem na Chebsku. Třetina obyvatel byla tehdy zaměstnána výrobou hudebních nástrojů. V roce 1899 byla uvedena do provozu městská elektrárna a v roce 1900 byl zahájen provoz na železniční trati Tršnice - Luby. To podnítilo další rozvoj města. Počet obyvatel města rostl a bylo rozhodnuto o vybudování nové školy. Ta byla postavena za 9 měsíců a výuka začala v prosinci roku 1902. V roce 1911 zde byla také postavena nová hudební škola.
Během druhé světové války řada obyvatel dojížděla do Chebu do továrny na výrobu letadel; město bylo dvakrát bombardováno, ale zničeny byly pouze dvě budovy a několik dalších následným požárem. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva na základě tzv. Benešových dekretů, odejít byla donucena převážná většina místních. Český název Luby, který nahrazoval původní německý název Schönbach, mohl být údajně odvozen i od lubů hudebních nástrojů. Výroba strunných nástrojů zde má totiž dlouholetou tradici. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 2402 obyvatel. Tato historie ukazuje, jak se Luby postupně staly důležitým městem v regionu.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Luby
Zdroj: http://www.mestoluby.cz/mesto/informace-o-meste/historie/
Dojmy: Menší městečko, kde je mnoho zajímavostí.
