Navštíveno: 13. 3. 2020
Historie: V polovině 13. století se na scéně objevuje hrad založený Ruprechtem z Libštejna, chebským rychtářem. Tento hrad, původně románský, je poprvé písemně zmíněn v roce 1264. Ale osud byl krutý k šlechtickému rodu Libštejnů, který vymřel po meči v roce 1292 posledním členem rodu, Jindřichem. Hrad se tak stal odúmrťou, majetkem německé říše.
Následně se majiteli hradu stali Persberkové. Dětřich z Persberků však hrad v roce 1298 prodal Waldsasskému klášteru. Opat kláštera, Giebl, nechal kolem hradu postavit mohutné hradby, ale klášter nakonec hrad prodal neznámému kupci. Tento neznámý kupec se však dopustil narušení zemského míru, což vedlo k tomu, že hrad byl na příkaz bavorského vévody Rudolfa dobyt a rozbořen. Z původního románského hradu se tak do dnešních dnů zachovala pouze kruhová věž.
V roce 1346, kdy byl hrad v troskách, jej král Jan Lucemburský propůjčil jako korunní léno Františku Gossweinovi, chebskému měšťanovi a bývalému purkmistrovi. Františkovi se podařilo hrad do 6. dubna 1349 obnovit, pravděpodobně v gotickém slohu. Tuto skutečnost dokládá listina, ve které František oznamuje, že hrad bude vždy otevřen městu Chebu.
Františkův syn, Wenzl Gosswein, se stal v 70. a 80. letech 14. století během války mezi městem Chebem a chebskou šlechtou zemským škůdcem. Proto mu bylo 17. září 1381 zboží zabaveno. Zboží bylo poté propůjčeno jako léno Johannu z Leuchtenberka, lantkraběti a hraběti na Halsu, který byl chebským hejtmanem. Johann postupně pronajímal zdejší statky chebským měšťanům, až nakonec 5. května 1400 prodal hrad chebskému měšťanovi Erhardu Ruduschovi.
V roce 1406 přišel o život majitel hradu, který poté zdědili rytíři ze Sparnecku. Ti jej v roce 1426 prodali Cedvicům z Neubergu, čímž vznikla v 15. století rodová větev Cedviců z Libštejna. Jiří Cedvic z Libštejna, majitel hradu na počátku 16. století, se dopustil loupežnictví. V roce 1509 proto Chebské vojsko hrad oblehlo a dobylo. Obránci hradu byli odvedeni do vězení v Chebu, ale po slíbení věrnosti Chebu byli propuštěni a Cedvicům se vrátila všechna panství.
Někdy v první polovině 16. století byl hrad obnoven ve slohu pozdní gotiky. Během třicetileté války, konkrétně v roce 1647, švédské vojsko pod vedením generála Wrangela a Wittenberka hrad dobylo a zpustošilo. Hrad byl následně v roce 1719 barokně obnoven a kolem roku 1770 prošel velkou přestavbou na rokokový zámek, čímž získal svou současnou podobu.
Další úpravy, které se týkaly především interiéru, proběhly kolem roku 1800 a v 19. století. V roce 1848 byla k zámku přistavěna velká patrová stavba s mansardovou střechou a slunečními hodinami, která pravděpodobně sloužila jako hospodářské stavení.
Po konci druhé světové války v roce 1945 byl zámek rodu Cedviců zabaven státem a postupně chátral. V 80. letech 20. století byl navíc postižen požárem. Nicméně v průběhu prvního dvacetiletí 21. století začal být postupně obnovován a rekonstruován.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lib%C3%A1_(z%C3%A1mek)
Zdroj: http://www.obec-liba.eu/obec-liba/historie-2/
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku - dr. Miloslav Bělohlávek
Dojmy: Krásný zámek s románskou věží, který je dominantou této obce.
