Navštíveno: 10. 3. 2020
Historie: Železná hůrka, známá také jako Eisenbühl v němčině, je národní přírodní památka s rozlohou 2,28 ha, která byla vyhlášena v roce 1961. Její název je pravděpodobně odvozen od nálezů čistého železa, které se tvořilo při průchodu magmatu uhelnými slojemi. Toto fascinující místo objevil v roce 1823 německý básník J. W. Goethe.
Od poloviny 19. století zde byl otevřen lom na těžbu strusky. V roce 1928 doporučil renomovaný německý vulkanolog a paleontolog Hans Gottfried Reck urychlenou ochranu, aby nedocházelo k těžbě sopečného materiálu pro místní potřebu. Přesto těžba pokračovala a teprve po geologickém průzkumu v roce 1957 byl formulován návrh na ochranu.
Železná hůrka je nejmladší známou sopkou v ČR (spolu s Komorní hůrkou) se stářím zhruba 519 tisíc let, i když některé zdroje uvádějí stáří 430 tisíc let. Podle nejnovějších zkoumání by měla být Železná hůrka stará 150 až 400 tisíc let. Přesnější určení stáří sopky je však komplikované, protože nelze získat nekontaminovaný vzorek sopečného materiálu k určení stáří.
Při sopečných erupcích magma a horké páry napřed rozdrtily a pak přibraly úlomky podložních hornin, případně je v sobě rozpustily. Podložní horniny jsou mnohem starší, konkrétně se jedná o krystalinické horniny staré přibližně 350 miliónů let, a tak i jejich malé množství v analyzovaném sopečném materiálu ovlivňuje výsledky měření.
Podíl na geologické stavbě měly nejméně dva sopečné výbuchy. Přibližně 15 m mocné polohy pyroklastických hornin vytvořila erupce strombolského typu, na kterých leží později vyvržené tufy erupcí havajského typu. V tufech se nacházejí poměrně velké sopečné pumy.
Koncem 20. století byla v terénu u Mýtiny, necelé dva kilometry od Železné hůrky, nalezena trychtýřovitá propadlina, která naznačovala, že se může jednat o maarový kráter. Že se jedná o pozůstatek sopky, prokázal jak geofyzikální průzkum prováděný v letech 2006 až 2008, tak i vrtná jádra z vrtu (vrtný průzkum v roce 2007). Maar u Mýtiny je tak zatím jediným kvartérním maarem ve Střední Evropě, nacházejícím se východně od klasické maarové oblasti Eifel v Německu a severně od Alp.
Nejvýznamnější rostlinou v území je vratička měsíční (Botrychium lunaria). Z květin v oblasti dále roste mochna jarní (Potentilla tabernaemontan) či přísně chráněný zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) a léčivka prvosenka jarní (Primula veris). V lokalitě se vyskytují hlavně zástupci plazů - ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezn%C3%A1_h%C5%AFrka
Dojmy: Zajímavé místo, kde má člověk díky bývalému lomu možnost vidět průřez touto sopkou.
