Městský erb:
Navštíveno: 30. 1. 2019
Historie: Obec Nebanice, známá také jako Nebanitz v němčině, je malebná vesnice nacházející se přibližně 9 kilometrů severovýchodně od města Cheb. Tato obec, jejíž historické jádro bylo původně situováno na meandru řeky Ohře, má bohatou historii sahající až do roku 1391.
V té době byly Nebanice součástí říšského léna chebské falce a byly lénem rodu Notthaftů. Později, až do 16. století, patřily k majetku chebské patricijské rodiny Junckerů. Je zaznamenáno, že již v roce 1391 stál v obci kostel a panské sídlo, které bylo spolu s osadou v roce 1469 zničeno a vypáleno Fridrichem ze Švamberka.
Rodina Junckerů, která v Nebanicích postavila malé sídlo, prodala svůj majetek v roce 1521 Christophu Werndlovi z Chebu. Vesnice během následujících staletí několikrát změnila majitele. V roce 1566 přestoupili obyvatelé Nebanic k protestantství, ale během třicetileté války se v roce 1628 opět vrátili ke katolické víře.
Místní kostel, který byl do té doby filiálním kostelem farnosti v Kopanině, byl v roce 1661 podřízen přímo farnímu kostelu sv. Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu. Duchovní správu zde až do roku 1770 vykonávali chebští jezuité.
V roce 1711 byla v Nebanicích založena samostatná farnost, která zahrnovala několik vesnic. S vytvořením místní farnosti byl v roce 1716 postaven nový barokní kostel sv. Osvalda a v roce 1721 také dřevěná farní budova.
V 18. století získal Nebanice Christoph Ernst von Bigatto prostřednictvím sňatku s Marií Justinou von Mühlbach. V západní části svého poplužního dvora nechal postavit jednopatrový barokní zámek.
V průběhu 19. století prošla obec Nebanice řadou proměn. Roku 1840 byla stržena stará fara, která již nevyhovovala svému účelu, a o rok později byla nahrazena novou, prostornou zděnou farní budovou. V roce 1864 obec získala novou školu, která nahradila původní školní budovu zřízenou jezuity v roce 1725.
Díky prodloužení Buštěhradské dráhy z Karlových Var do Chebu získala obec železniční spojení. Dne 19. září 1870 byla v místě společně se zahájením provozu trati otevřena železniční stanice Mostov-Nebanice. Když byla trať mezi Chebem a Karlovými Vary v roce 1891 rozšířena o druhou kolej, železniční společnost od obce zakoupila školní budovu stojící v těsné blízkosti nádraží a upravila ji na byty pro drážní zaměstnance. Nová školní budova byla postavena blíže středu obce nad železniční tratí.
Až do roku 1848 stálo v Nebanicích 25 domů, z nichž bylo 24 poddáno městu Cheb a pouze jedno stavení patřilo rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Roku 1850, kdy byly zřizovány obecní úřady, se Nebanice staly samostatnou obcí, k níž náležely ještě vsi Vrbová, Hněvín a Hartoušov. Tento stav trval až do konce druhé světové války.
Ze sčítání obyvatel v roce 1930 vyplývá, že obec (včetně přináležících vsí) tehdy čítala 435 obyvatel, z nichž se pouze 57 hlásilo k české národnosti. Tuto menšinu tvořili především státní zaměstnanci a jejich rodiny. Na základě Mnichovské dohody se obec v roce 1938 ocitla uvnitř Německé říše a její zpětné připojení k Československu v roce 1945 tak znamenalo vyhnání téměř veškerých obyvatel obce.
Ve 2. polovině 20. století nabyly Nebanice s novým obyvatelstvem nového rázu. Velká část původní zástavby byla zbořena či v rámci socialistického hospodaření přetvořena k nepoznání. Roku 1977 byl stržen také zchátralý barokní zámek.
Roku 1976 byly k obci přičleněny vsi Dobroše, Hlínová, Lipoltov, Mostov, Obilná, Odrava, Tuřany a Trpeš. Roku 1990 došlo k opětovné reorganizaci struktury místní samosprávy a vzniku samostatných obcí Odrava a Tuřany s přičleněnými sousedními osadami. Dle sčítání z roku 2020 zde žilo celkem 343 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebanice
Dojmy: Menší obec, kde je několik zajímavostí.
