Navštíveno: 29. 4. 2020
Historie: Vernéřov, malebné místo s bohatou historií těžby, se poprvé objevuje v záznamech 9. března 1490. Tehdy bratři Vít a Oldřich Zedtwitzové získali od krále Vladislava Jagelonského povolení otevřít a vlastnit doly na zlato, stříbro a jiné kovy. Těžba začala sběrem z potoků a postupně se přesunula do podzemí.
V průběhu 16. století Adam Zedwitz ve svém dopise uvádí, že těžba cínu upadá. Proto povolil přestavbu stoupy na drcení rudy na mlýn. Kryštof Karel Ludvík Adam Zedtwitz si pak v roce 1700 nechal zapsat do obchodního rejstříku zdejší doly a těžbu nerostů. Avšak těžba v Vernéřově postupně utichla.
V letech 1954 až 1958 se zde prováděl geologický průzkum s cílem ověřit zásoby rud a možnost obnovení těžby. Práce byly zastaveny kvůli malému rozsahu zrudnění. V roce 1999 byla vyhlášena přírodní památka Vernéřovské doly o rozloze 0,26 ha, která chrání unikátní horninu tvořící zdejší odval po těžbě.
Toto ložisko lithných a cínových rud, tvořené křemen-amblygonit-mikroklinovým žilníkem uloženým v pararulách, je mineralogicky velmi zajímavé. V České republice představuje zcela výjimečný paragenetický typ. Většina českých geologů jej řadí k pegmatitům se zvláštními rysy. Tím zvláštním rysem je obohacení pegmatitu pozdějšími hydrotermálními procesy s přínosovou periodou cínu, mědi, železa, zinku a molybdenu. Zmíněný amblygonitový pegmatit s rudními minerály, konkrétně například kasiteritem, byl v minulosti předmětem těžby. Hlavní žíla má mocnost 50 až 70 cm a celkovou délku přibližně 1 km. Podobný typ ložiska je známý pouze z Portugalska a z Uralu v Rusku. Tato historie těžby v Vernéřově je fascinující a ukazuje, jak se těžba vyvíjela a ovlivňovala krajinu a komunitu.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vern%C3%A9%C5%99ovsk%C3%A9_doly
Zdroj: http://www.soupispamatek.com/okres_as/vernerov/vernerov_historie.htm
Dojmy: Zajímavá přírodní památka, která chrání zdejší ložiska a odval.
