Městský erb:
Navštíveno: 11. 12. 2019
Historie: Vlkovice, známé také jako Wilkowitz v němčině, jsou malebná obec, která se nachází asi 35 km jihovýchodně od Chebu. Jejich historie sahá až do 12. století, kdy zde pravděpodobně existovala osada za doby opata Hroznaty. První písemná zmínka o Vlkovicích je však až z 23. května 1273, kdy byly zahrnuty do soupisu majetků tepelského kláštera pod jménem „Vulcouici“.
Obec se rozkládá na staré stezce, která spojovala Cheb s klášterem v Teplé. V té době se zde utvořil základ dnešní vesnice - rozsáhlá okrouhlice s osmi statky. Název obce je slovanského původu a pravděpodobně ji založili Češi z dnešního Lounska, známí jako Lučané. Avšak v 15. století zde začalo převažovat německé obyvatelstvo.
V době husitské revoluce měl na obyvatele Vlkovic velký vliv radikální husitský kazatel z kostela v blízkém Pístově, dnes součásti Chodové Plané na Tachovsku. Tento vliv vedl k tomu, že se obyvatelé postupně začali přiklánět k protestantskému vyznání. V roce 1530 byly Vlkovice spolu s mnoha okolními vesnicemi prodány rodu Pluhů z Rabštejna, čímž na ně přestal mít vliv tepelský klášter. Během tohoto období se ve vesnicích dále rozvíjela protestantská víra.
Od roku 1549 se však veškeré majetky klášteru opět navrátily a byla zahájena násilná rekatolizace. V roce 1680 vypuklo v okolí Vlkovic několik selských bouří, které byly reakcí na neustále se zvyšující robotní povinnosti. Ještě v témže roce postihla celé Tepelsko morová epidemie.
Koncem 18. století byly Vlkovice druhou největší vesnicí patřící tepelskému klášteru, hned po Pístově. V roce 1781 se ve Vlkovicích narodil Franz Josef Seidl, který se stal prvním rychtářem nově vzniklých Mariánských Lázní.
Dne 17. prosince 1898 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati 149 Mariánské Lázně – Karlovy Vary, která vedla přes Teplou a Bečov nad Teplou. V bezprostřední blízkosti Vlkovic vznikl 380 metrů dlouhý železniční tunel, který protínal vrchol Hůrka. Stavba tunelu trvala dva roky.
V té době se plánovalo, že se Vlkovice stanou železniční křižovatkou, protože odsud měla vycházet tzv. „Falknovská trať“ směrem na Prameny (dříve Sangerberg), Čistou (Litrbachy, dnes zaniklé město) a Sokolov (dříve Falknov). Plány na výstavbu se však do roku 1914 nepodařilo realizovat a po válce bylo na ně zapomenuto.
Trať vedoucí do Karlových Varů byla zpočátku velmi výnosná. Dokonce se říká, že měla průměrně druhé nejvyšší výnosy ze všech tratí v Rakousku-Uhersku! Po první světové válce, konkrétně v roce 1925, byla tato trať zestátněna.
V roce 1931 vzniklo na katastru Vlkovic mariánskolázeňské zoo, které chovalo dokonce i opice. Toto zoo existovalo téměř dvacet let. Po Mnichovu byla obec Vlkovice, vzhledem k velké převaze německého obyvatelstva, připojena přímo k Říši.
Během druhé světové války bylo blízké okolí Mariánských Lázní postiženo útlumem turistického ruchu. Dne 20. dubna 1945 prošel přes obec jeden z pochodů smrti ze Saska přes Karlovy Vary do bavorského koncentračního tábora Flossenbürg. Během této chladné noci zde muselo přečkat 800 hladovějících zajatců. Po skončení války bylo v katastru obce nalezeno osm mrtvých těl.
Po ukončení války byl zahájen odsun Němců z obce a okolí. Vzhledem k nepříliš velké lidnatosti obce nebyl problém ji dosídlit novými lidmi - během roku 1946 sem přišlo asi 100 dosídlenců. Za komunismu došlo k zestátnění zemědělství a ve Vlkovicích vzniklo středisko živočišné výroby státního statku.
V roce 1960 zanikl okres Mariánské Lázně a Vlkovice se staly jednou z “nejzapadlejších” obcí okresu Cheb. Od roku 1961 je součástí obce také Martinov, dříve osada obce Pístov. Od 1. dubna 1976 se Vlkovice staly součástí blízkých Mariánských Lázní, ale opět se osamostatnily 24. listopadu 1990. Dle sčítání z roku 2020 zde žije celkem 116 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlkovice_(okres_Cheb)
Dojmy: Maličká obec, kde jsou dvě zajímavosti.
