Navštíveno: 20. 9. 2021
Historie: Hradiště (německy Radis) je malá vesnice nacházející se asi 5,5 km na severovýchod od Klášterce nad Ohří. Přípona '-le' v nejstarších variantách názvu pochází z němčiny, ale slovní základ je pravděpodobně odvozen z neznámého českého slova (nikoliv však ze slova hradiště). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Radossle (1431), in Radossly (1446), w Radissle (1543), Radiß (1562), Radisß (1608), Radiesz (1654) nebo Radis (1787).První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431, kdy se dělilo perštejnské panství mezi bratry Aleše a Viléma ze Šumburka. Hradiště tehdy zůstalo v Alešově majetku u hradu Perštejn. Od něj ji brzy poté koupili bratři Mikuláš II. a Jan Hasištejnští z Lobkovic. Další zprávy o vesnici jsou až z doby po třicetileté válce. Podle berní ruly z roku 1654 v Hradišti žilo pět sedláků, tři chalupníci a tři zahradníci. Sedláci obdělávali celkem 63 strychů půdy, zatímco chalupníci měli jen 27 strychů. Na neúrodných, kamenitých polích se pěstovalo žito, ale jádrem hospodářství byl chov dobytka. Ve vesnici chovali celkem sedmnáct krav, 26 jalovic, dvanáct ovcí, prase a patnáct koz. Dva vesničané se živili jako formané. U vesnice se ve dvou dolech dobývala železná ruda. Ve štole Trojice dlouhé 195 m bylo v letech 1816, 1817 a 1829 vytěženo 235 tun krevele. Krevel těžený štolou Jan byl nekvalitní, a proto byl její provoz v roce 1827 ukončen. Na březích Hradišťského potoka se po těžbě dochovaly pinky a štoly, ve kterých se v letech 1934–1938 začaly těžit žíly baryt-fluoritové formace s mocností až 1,5 metru. Těžba probíhala prostřednictvím padesát metrů hluboké šachty se čtyřmi těžebními patry a denně produkovala 15–18 tun velmi čistého barytu, který se používal k výrobě barviv, jako plnidlo v papírenství a v dalších oborech. Po vypuknutí druhé světové války byla těžba ukončena a důl zatopen. O pět let později byla těžba ložiska obnovena novou šachtou, ale v důsledku válečných událostí nebyl pokus úspěšný. Průzkum v letech 1946–1947 potvrdil zásoby barytu i fluoritu. Místní haldy byly známou mineralogickou lokalitou, především pokud jde o výskyt hematitu. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se stala samostatnou obcí. Škola v Hradišti fungovala od roku 1765 a roku 1863 ji navštěvovalo osmnáct dětí. Vesnice v té době měla 173 obyvatel, kteří chovali dobytek, pracovali v lese, ve mlýně nebo se živili jako nádeníci. Po konci 2. světové války došlo zde k odsunu původních obyvatel a k dosídlení obyvatel z vnitrozemí. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 119 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo již jen 51 obyvatel. Díky tomu v roce 1950 přišla tato ves o svou samostatnost a stala se součástí obce Pavlov. V roce 1961 se stala součástí obce Vernéřov, ale již v roce 1988 se stala součástí města Klášterec nad Ohří, kam spadá do současnosti. Nová školní budova byla postavena v roce 1887 a učilo se v ní až do roku 1970. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 30 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hradi%C5%A1t%C4%9B_(Kl%C3%A1%C5%A1terec_nad_Oh%C5%99%C3%AD)
Dojmy: Malá vesnice, nacházející se severovýchodně od Klášterce nad Ohří, kde jsou dvě zajímavosti.
