Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Budova současného kostela nahradila starší dřevěnou modlitebnu z roku 1575, která vznikla uprostřed hřbitova založeného již roku 1555. Kostel, vystavěný před Prunéřovskou branou, sloužil zdejší farnosti české utrakvistické církve, resp. kadaňským luteránům. Současný kostel byl vystavěn v mezi lety 1592 – 1600 v renesančním slohu. Kadaňští evangelíci (utrakvisté i luteráni) konali od roku 1596 veřejnou sbírku na zvony pro svůj kostel. Už 19. května 1610 odlil zvonař Christoph Wikolf z Marienbergu menší zvon, podle manželky faráře Johanna Vicinia nazvaný „Magdalena“ (ta na něm totiž 29. května t. r. poprvé zvonila tzv. klekání). Odlití většího zvonu se však zvonaři Wikolfovi nepodařilo, neboť jakási místní čarodějnice mu prý při práci zpívala nepřejícnou čarodějnou píseň. Teprve roku 1612 zde byl instalován jiný velký zvon, který si farníci nechali přivézt povozem se šesti koňmi až ze Strakonic. Tento zvon i menší „Magdalena“ pak visely v kostelní věži až do velkého požáru roku 1786. Kadaňským utrakvistům a luteránům sloužil kostel do roku 1621, kdy jim byl úředně zkonfiskován, zavřen a zapečetěn. Krátce poté získal nové patrocinium svaté Anny a dlouhá léta fungoval jako katolický hřbitovní kostel. V dubnu 1627 byly z kostela odvezeny varhany, jež byly umístěny do františkánského kostela Čtrnácti sv. Pomocníků. Věž ke kostelu byla postavena již v roce 1703. Přestože byl kostel užíván zdejší katolickou farností, velmi chátral a jeho poškozená západní věž musela být stržena a na jejím místě byla roku 1713 postavena věž nová tentokrát v barokním slohu. Roku 1786 se kostel stal obětí ničivého požárů. Krátce na to byl kostel obnoven v barokním slohu, čímž získal svůj současný vzhled. Znovu byl vysvěcen až 25. srpna 1804 litoměřickým biskupem Leopoldem Chlumčanským z Přestavlk a Chlumčan. Přilehlý hřbitov zanikl roku 1883 a byl přeměněn na park („Schmeykalovy sady“). Během asanace hřbitova došlo ke zničení několika desítek unikátních renesančních náhrobků luteránských měšťanů z doby předbělohorské. Po roce 1950, v souvislosti s předáním kostela pravoslavné církvi, došlo také k radikální přeměně jeho interiéru. Z původního mobiliáře, jenž byl z velké části odstraněn, lze v kostele vidět obraz svaté Anny Samotřetí, který pochází z roku 1851 a je na něm signatura malíře Leopolda Täublingera. V letech 2002 až 2007 prošel kostel rozsáhlými opravami průčelí, interiéru a krovů, byla také položena nová střešní krytina. V letech 2014 až 2015 vznikla před chrámovým portálem v rámci úprav Löschnerova náměstí výrazná piazzetta s kašnou. Kostelu svaté Anny se tak konečně dostalo důstojného okolí.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_Anny_(Kada%C5%88)
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-anny-12198235
Dojmy: Krásný barokní kostel, který je starší, než na první pohled vypadá.
