Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Pozdně gotická Růžencová kaple (neboli kaple Růžencového bratrstva) patří k nejhodnotnějším sakrálním objektům městské památkové rezervace v Kadani. Kaple byla vystavěna v areálu někdejší johanitské komendy. S její stavbou se započalo nejpozději roku 1478, a to na místě starší v podzemí zaklenuté kostnice, tzv. karneru. Stalo se tak díky daru měšťana Augustina Moschnera, který svým testamentem z roku 1478 odkázal 40 zlatých na její výstavbu. Správcem stavby jmenoval Niklase Teichela. Ze zbožnosti rovněž odkázal johanitskému komturovi Heinrichovi a jeho spolubratřím 60 zlatých pro mešní nadaci v této kapli. Ti pak zde měli každé pondělí sloužit zádušní mši za všechny zemřelé. Spolu s kaplí zde byla vystavěna v průběhu 2. poloviny 15. století také takzvaná kaplanka, což je dvoupatrové gotické stavení, které sloužilo jako obydlí pro kaplana a bylo přímo napojené na kapli. Díky tomu z ulice není kaple vidět a je součástí tohoto stavení. Kadaňský měšťan Augustin Moschner odkázal ke kapli i kalich a kněžský ornát. Toto zbožné nadání potvrdil roku 1483 také Jan ze Švamberka, převor českých johanitů, tj. rytířského řádu sv. Jana Křtitele. Již na přelomu 15. a 16. století jsou v měšťanských testamentech doloženy v kapli dva postranní oltáře, totiž sv. Wolfganga a sv. Voršily. Budově, vystavěné ve stylu míšeňské gotiky s výrazným arkýřem se tehdy říkalo „kaple na kostnici“. Na počátku 16. století byla kaplanka renesančně upravována a posledních úprav, tedy barokních se dočkala v 17. století. Tím získala svou sočasnou podobu. Nejstarší vyobrazení kaple se zachovalo na vedutě královského města Kadaně z roku 1602, jejímž autorem je Jan Willenberg. Zasvěcena byla sv. Duchu a zřejmě tehdy sloužila nejen kadaňskému Růžencovému bratrstvu, ale i jako domácí kaple zdejšímu farnímu kléru. Objekt byl poškozen 11. července 1635 během ničivého požáru a jeho oprava trvala několik desetiletí – teprve roku 1642 dostala kaple novou šindelovou střechu, roku 1651 byla instalována nová okna. Z inventáře děkana Leopolda Rocha z roku 1730 se dozvídáme o přesunutí růžencových pobožností přímo do děkanského kostela. Posledním představeným kadaňského Růžencového bratrstva byl děkan Anton Kistenfeger. Právě z jeho podnětu vznikala ve druhé polovině 18. století zdejší děkanská knihovna, která byla tehdy umístěna v přepatrované kapli. Rekonstrukce kaple a knihovny byla dokončena roku 1794 za Maximiliana Pannosche, Kistenfegerova nástupce v děkanském úřadě. Na klenbě kaple byly ve stejné době vymalovány klasicistní výjevy antických božstev a portréty obou děkanů. Zakladatel děkanské knihovny, děkan Anton Kistenfeger, byl významnou osvícenskou osobností: dne 30. září 1779 se v Kadani dokonce setkal s římským císařem Josefem II., který mu daroval 12 dukátů pro chudé. U děkana Maximiliana Pannosche se v děkanské knihovně a Růžencové kapli scházel kolem roku 1800 kroužek osvícenských kněží, často svobodných zednářů. Patřil k nim i kaplan hraběcí rodiny Thunů Franz Xaver Petran, který se za svého působení ve Vídni přátelil s W. A Mozartem. Oba patřili k vídeňské zednářské lóži „U Dobročinnosti“. Právě na základě Petranova básnického textu vznikla roku 1785 Mozartova kantáta „Zednářská radost“. Růžencová kaple v Kadani tehdy představovala důležité centrum osvícenské vzdělanosti a kultury na Kadaňsku. Knihovní patro bylo zbořeno koncem 19. století. Když Spolek přátel muzea v Kadani hledal nové prostory pro své muzejní expozice, dohodl se s tehdejším farářem právě na využití Růžencové kaple. Ta byla po úpravách slavnostně otevřena 20. května 1928 a byly v ní vystaveny exponáty církevního původu. V současné době se v kapli každoročně konají pašijové hry připravované kadaňským divadlem Navenek.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kaplanka-s-kapli-sv-kateriny-13290774
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEencov%C3%A1_kaple_(Kada%C5%88)
Zdroj fotografií z interieru: https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEencov%C3%A1_kaple_(Kada%C5%88)
Dojmy: Nádherná stavba, která ukrývá svůj největší poklad uvnitř sebe samotné.
