Navštíveno: 20. 9. 2021
Historie: Kotlina (německy Köstelwald) je malá vesnice nacházející se asi 2 kilometry na severovýchod od Měděnce. Vesnice měla původně německý název Kesselwald, který lze přeložit jako les v kotlině. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: keslwald (1602), Kesselwaldt (1628), Köstelwald (1785) nebo Köstlwald (1854). V první polovině patnáctého století se v místech vesnice nacházel pouze les zvaný in Kessli. Patřil pánům ze Šumburka a připomíná ho smlouva o rozdělení rodového majetku z roku 1431. První písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1453, kdy Vilém z Ilburka prodal zadlužené panství hradu Šumburk Fictumům. Další dějiny sdílela Kotlina s Měděncem, se kterým ji roku 1628 koupili Šlikové a připojili ji k hauenštejnskému panství. Obyvatelé vesnice se zpočátku živili zpracováním dřeva pro okolní doly a později zde žili i horníci. Během třicetileté války krajem často táhla vojska, kterým vesnice musela platit kontribuci. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stálo osm chalup, z nichž bylo šest pustých. Žili zde pouze dva chalupníci a dva zahradníci. Zdrojem jejich obživy byl chov dobytka. Dohromady jim patřilo šest krav, deset jalovic a sedm koz. Vysoká nadmořská výška a poloha na planině vystavené silným větrům neposkytuje příznivé podmínky pro zemědělství. Po útlumu dolů lidé pracovali nadále v lesích, na místní pile nebo v malých továrnách v okolních vesnicích. Důležitým zdrojem příjmů byla domácí výroba krajek, pozamentů a jiného drobného textilního zboží. Muži také odcházeli a cestovali po světě jako hudebníci. Karel Bittersmann z Kotliny tak v letech 1875–1878 vystupoval až v Saigonu a Šanghaji. Až do roku 1790, kdy Kotlina zřídila vlastní školu, musely děti navštěvovat školy v Měděnci nebo v Přísečnici. Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1847 uvádí, že v Kotlině žilo 453 obyvatel v šedesáti domech. Škola zřízená původně v domě čp. 32 přestala ve druhé polovině devatenáctého století stačit, a byla rozšířena na dvoutřídku, která od roku 1876 fungovala v nové budově. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala samostatnou obcí. Po konci 2. světové války došlo k odsunu původního obyvatelstva a vesnice se téměř vylidnila a dosídlit se ji nepodařilo. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo 526 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo již jen 8 obyvatel. Díky tomu ztratila svou samostatnost a nejdříve byla v roce 1949 součástí obce Dolina, následně v období mezi lety 1956 – 1960 součástí obce Přísečnice, v roce 1974 se stala součástí obce Kryštofovy Hamry a nakonec v roce 1979 se stala součástí obce Měděnec, kam patří do současnosti. Její dolní část se v sedmdesátých letech dvacátého století ocitla v prvním ochranném pásmu vodní nádrže Přísečnice, a většina domů byla zbourána. Zůstala stát pouze kaple svaté Anny s několika blízkými domy, které se nacházely v horní části bývalé vesnice. Většina domů, které v katastrálním území Kotliny stojí, jsou rekreační objekty v místech zaniklé vesnice Venkov. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 7 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kotlina_(M%C4%9Bd%C4%9Bnec)
Dojmy: Malá vesnička, nacházející se severovýchodně od Měděnce, kde jsou dvě zajímavosti.
