Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů.Přírodní památku Rašovické skály s rozlohou 35 hektarů poprvé vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 20. května 1992. Od 31. prosince 2004 jsou Rašovické skály součástí ptačí oblasti Doupovské hory Od 15. dubna 2005 tvoří část evropsky významné lokality Doupovské hory s celkovou rozlohou 12 584,7 hektaru a velmi malá část (22 m²) se překrývá s evropsky významnou lokalitou Hradiště. Dne 15. dubna 2017 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí Rašovické skály jako národní přírodní památku, která je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1541. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ačkoliv je okolí chráněného území pokryté lesními porosty, bylo v minulosti odlesněné a hospodářsky využíváné. Dokladem jsou pomístní názvy U Spodní louky a U Horní Louky v sousedním údolí Suchého potoka nebo výskyt světlomilných rostlin, které rostou pod skalním bradlem. Geologická stavba území se vyvinula působením sopečné činnosti v průběhu třetihor. V nejnižší úrovni se nachází laharové aglomeráty, nad kterými se postupně vylily tři lávové proudy. Nejnižší z nich je tvořený bazanitem, ve střední části je trachyandezit a vrcholové partie tvoří láva bazaltová. Trachyandezit je svým složením příbuzný znělci a Rašovické skály jsou jediným místem v Česku, kde je doložen lávový proud podobného složení. V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v Doupovských horách, které jsou součástí Podkrušnohorské oblasti, konkrétně v geomorfologickém okrsku Jehličenská hornatina. Skalní stěna vznikla rotačním sesuvem ve svrchním pleistocénu, v jehož důsledku se posunulo koryto Lestkovského (Rašovického) potoka o 200 metrů. Sesuv je dlouhý 1100 metrů a 500 metrů široký. Mezi ním a skalní stěnou se dochovaly bezodtoké sníženiny s malými mokřady. Na čedičových zvětralinách se vyvinul úrodný půdní typ kambizem eutrofní, ale vzhledem k velkému sklonu a blízkému skalnímu podloží dosahuje její mocnost na mnoha místech jen několik centimetrů. Tenký půdní pokryv vyhovuje méně konkurenceschopným rostlinám a rostlinám vázaným na povrchy skal (petrofyty). Důvodem ochrany Rašovických skal je zachování teplomilných společenstev na čedičovém podkladě. K hodnotným stanovištím patří travnaté okraje skalních výchozů a lesních porostů, které představují asi 5 % rozlohy chráněného území. Jejich pokryv tvoří travino-bylinná společenstva a keře, z nichž je významně zastoupena trnka obecná (Prunus spinosa) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Rostou zde také jednotlivé keře jalovce obecného (Juniperus communis).[20] Květnaté bučiny zaujímají asi 35 % rozlohy. Hlavním druhem stromu je buk lesní (Fagus sylvatica), místy javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá (Tilia cordata). Přibližně na pětině území rostou smíšené lesní porosty na prudších svazích s výchozy skal (svaz Tilio-Acerion). Rašovické skály jsou místem výskytu řady ohrožených druhů rostlin. Ke kriticky ohroženým patří pochybek severní (Androsace septentrionalis) a řeřišník skalní, které oba rostou v počtu desítek jedinců či trsů na skalním bradle. Pro pochybek severní jsou Rašovické skály jednou z posledních lokalit výskytu v Česku. Na skalním bradle žije také stabilní populace silně ohroženého hvozdíku sivého (Dianthus gratianopolitanus) a koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). K ohroženým druhům patří, v Doupovských horách ojedinělá, sasanka lesní (Anemone sylvestris) a tařice skalní (Aurinia saxatilis) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) na skalním bradle, lilie zlatohlavá (Lilium martagon) ve smíšeném lese a malé populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) ve světlých lesích. Na rozhraní křovin a travnatých stanovišť roste malá populace vstavače mužského (Orchis mascula). Významná je také fauna. V chráněném území hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Ze silně ohrožených ptáků v Rašovických skalách hnízdí holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a bývá pozorován skřivan lesní (Lullula arborea), lejsek šedý (Muscicapa striata) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Z ohrožených druhů zde nepravidelně hnízdí také jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a při lovu sem zalétá rorýs obecný (Apus apus). Dlouhodobě zde hnízdí ohrožený výr velký (Bubo bubo) a sluka lesní (Scolopax rusticola), zranitelná žluna šedá (Picus canus) a málo dotčený datel černý (Dryocopus martius). Pravidelně bývá pozorován čáp černý (Ciconia nigra) a včelojed lesní (Pernis apivorus), kteří hnízdí v navazujícím území. Z ostatních živočichů se vyskytují silně ohrožení slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). V několika letech před rokem 2016 byly nalezeny stopy rysa ostrovida (Lynx lynx).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ra%C5%A1ovick%C3%A9_sk%C3%A1ly
Dojmy: Nádherná národní přírodní památka, která dominuje svahu nad Lestkovem, odkud jsem tuto skálu fotografoval.
