Navštíveno: 20. 9. 2021
Historie: Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století. Tomáš Durdík považoval za pravděpodobné zakladatele pány ze Šumburka, ale bývá uváděn také jejich příbuzný Boreš z Rýzmburka zmiňovaný v období 1248–1276 s odkazem na podobu jeho jména se starším názvem hradu. Jako první písemná zmínka o existenci hradu je z roku bývá uváděna zpráva z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pánem na Perštejně, ale publikace Urkundenbuch von Stadt und Kloster Bürgel obsahuje zmínku o Bedřichovi jako pánovi na Perštejně datovanou už k roku 1338. Šumburkové roku 1352 přijali svá panství (Perštejn, Egerberk, Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice aj.) jako léno od krále Karla IV. Bedřich zemřel v roce 1352 a na jeho místo usedli jeho synové a bratři Albert, Bedřich a Jetřich. Někdy po roce 1360 se bratři rozdělily o tento statek, kdy hrad Perštejn připadl Bedřichovi. Poslední zmínka o Bedřichovi jako o pánu hradu pochází z prosince roku 1375 a již v roce 1376 je zde zmiňován Arnošt jako pán hradu. Arnošt měl ale roku 1388 se svým bratrem Alešem spory, kdy v tomto roce oba seděli u zemského soudu. Následně je již od roku 1402 zmiňován již jen Aleš jako pán hradu. Co se stalo vlastně s Arnoštem se dozvídáme až v zápise z roku 1413, kdy se dozvídáme že se Arnošt nějak protivil vůli krále Václava a byl proto uvězněn. Do jakého sporu se však dostal nevíme, víme jen to že přepsal hrad na svého bratra, aby byl hrad ušetřen. Aleš zemřel roku 1410 a o potomky se chvíli starala jeho vdova Alsonissa z Perštejna. Jeho potomci, z nichž známe jen Aleše byly dozorováni poručníky. Nejdříve je roku 1420 zmiňován jako poručník Zachař z Vlč a následně pak Ratiboř ze Sedčic. Po propuštění Arnošta z vězení byl pravděpodobně hrad Šumburkům zabaven, ale již po smrti krále Václava roku 1417 je zde zmiňován jako majitel hradu Alšův syn Aleš. Roku 1420 se po Perštejnu nazýval i Alešův bratranec Vilém. Během husitských válek docházelo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka a Vilémem ze Šumburka, které skončily až rozdělením panství v roce 1431. Aleš získal hrad Perštejn s polovinou Přísečnice a Vilém kromě dalšího také Klášterec nad Ohří, Kadaň a založil hrad Šumburk. Krom toho byl během husitských válek Aleš na straně císaře Zikmunda. V roce 1446 Aleš ze Šumburka, člen strakonické jednoty, uzavřel z finančních důvodů lenní svazek se saským markrabětem Fridrichem a německá posádka hradu začala pustošit okolní statky pánů věrných králi Jiřímu z Poděbrad, mezi které patřil i jeho bratranec Vilém. Krom nich se na stranu saského markraběte připojil i Bedřich ze Šumburka a z Glouchova na Hartenštejně, Jindřich starší z Vejdy na Haušteině a Mikuláš z Lobkovic. Tyto nájezdy a spory trvali až do června 1450, kdy dne 11. června byl na hradě Vilšteině uzavřen mezi oběma stranami mír. Po Alešově smrti, který zemřel roku 1450, poručník Alešových synů, Bedřich ze Šumburka a Glouchova, nadále porušoval chebské příměří mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem. Odvetou mu bylo vojenské tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, kterého se zúčastnili mimo jiné i Jan Calta z Kamenné Hory, Aleš a Petr ze Šternberka a města Žatec a Louny. Hrad byl obležen a jeho posádka uznala porážku, takže jí byl umožněn volný odchod se zbraněmi. Panství zůstalo nadále v držení Alešových synů, ale hrad byl pro výstrahu vypálen a pobořen. Bedřich ze Šumburka byl o několik let později jedním z vůdců křížové výpravy do Čech. Co se tohoto obléhání týká, tak o tomto se nám dochovali záznamy z Lounské účetní knihy, kde se dozvídáme že obléhání započalo mezi 16. a 21. květnem, kdy k hradu přitáhli najatí žoldnéři vybavení dělem a obléhací technikou. Toto obléhání trvalo celkem 50 dní, během kterých byl hrad odříznut od zásobování. Obléhání hradu pak bylo ukončeno někdy mezi 4. a 10. červencem roku 1451. V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec nad Ohří. Perštejn však v roce 1530 hrad patřil Oplovu bratru Jiřímu, ale byl mu zkonfiskován spolu s ostatním majetkem za penězokazectví. Ferdinand I. Habsburský tehdy začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu Oplovu bratrovi Hanušovi, který však perštejnské panství natrvalo připojil k Šumburku a novým centrem panství se stal zámek v Klášterci nad Ohří. Co se podoby hradu týče, tak přístupová cesta se k hradu přibližovala od severu. Po překonání zdvojeného příkopu vstoupila na první nádvoří v dolní části hradu, ze které se dochovala zejména vysoká hradba na západní straně. Prolamuje ji malá branka do úzkého parkánu, který zesiloval opevnění této části hradu a který byl v nároží opatřen čtverhrannou, dovnitř otevřenou baštou. Na východní straně prvního nádvoří stála budova dochovaná v podobě malých fragmentů zdiva. Za ní vedla hradba vnějšího opevnění k jižní části hradu, kterou pod hradním jádrem zesilovala čtverhranná bašta. Tato hradba na jihu vytvářela baštovitý výstupek a pokračovala podle západní strany jádra k bergfritu. Jeho zbytky stojí, zapojeny do hradby prvního nádvoří, severně od jádra, ale v jeho těsné blízkosti. Věž tedy byla pravděpodobné přístupná po padacím můstku přímo z ochozu hradby jádra. V krátkém úseku zdi mezi jádrem a věží se dochovala z větší části zasypaná branka. Nejstarší stavební fázi hradu představuje hradní jádro, které zaujalo nejvyšší část ostrožny. Mělo oválný půdorys, ale nepřehledná změť terénních reliktů a drobných zbytků zdí neumožňuje bez archeologického výzkumu určit jeho podobu. Zřejmě bylo bezvěžové a typově ho lze zařadit mezi hrady s plášťovou zdí.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Per%C5%A1tejn_(hrad)
Zdroj: https://www.obec-perstejn.cz/volny-cas/hrad-perstejn/
Zdroj: https://www.obec-perstejn.cz/e_download.php?file=data/editor/125cs_3.pdf&original=scan170315094627.pdf
Zdroj: https://www.obec-perstejn.cz/e_download.php?file=data/editor/125cs_2.pdf&original=scan170315093744.pdf
Dojmy: Malebná zřícenina, která se tyčí nad obcí Perštejn. A také na svou krátkou historii jí má nenadále bohatou.
