Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Rašovice (německy Roschwitz) jsou vesnice nacházející se asi 2,5 km na jihovýchod od Klášterce nad Ohří. Název vesnice je odvozen z osobního jména Roch ve významu ves lidí Rochových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Rosowiczich (1443), Rossowicze (1460), in Rossowiczych (1488), auf Roschwitz (1577), Russwicze (1589), Russwiczy (1598), Roschwitz (1626), Rosswicze (1654), Roschwitz nebo Rossowitz (1787) a Rašovice nebo Roschwitz (1924). První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1443. Rašovice tehdy patřily k panství hradu Egerberk, o který v té době vedli spor Ilburkové s Jakoubkem z Vřesovic a pány ze Šumburka. Spor nakonec vyhráli a Botho z Ilburka panství roku 1460 prodal rodu Fictumů, kterým patřil Klášterec nad Ohří. Od Fictumů egerberské panství roku 1557 koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, který v Rašovicích založil zámek Felixburg, kam přestěhoval vrchnostenské sídlo včetně správy panství. Nechal také postavit jez na Ohři a u něj mlýn. Roku 1591 Lobkovicové panství prodali Štampachům, kteří přišli o majetek za účast na stavovském povstání. Jako v jiných vesnicích v okolí se v Rašovicích rozšířil protestantismus a od roku 1605 zde působil pastor Johann Döbner. Ještě roku 1621 si ve vsi koupil usedlost, ale když v roce 1623 vesnici získal Kryštof Šimon Thun a zahájil proces rekatolizace, musel ji prodat a ze vsi se odstěhovat. Od té doby Rašovice patřily ke kláštereckému panství. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo pět sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a jedna rodina bez pozemků. Lidé obdělávali celkem přes 145 strychů půdy a chovali 21 krav, šestnáct jalovic, devět prasat a jednu kozu. Školu měla vesnice od osmnáctého století, ale nejstarší budova byla postavena až v roce 1788 a sloužila až do roku 1882, kdy ji nahradila nová. V roce 1776 zde byla vystavěna barokní kaple, která byla vysvěcena v roce 1784. Následně v roce 1830 byla tato kaple rozšířena a přestavěna v empírovém slohu na kostel stavitelem K. Sichem. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala samostatnou obcí. V roce 1871 se asi kilometr proti proudu v Miřeticích stavěl železniční most přes Ohři jako součást tratě Chomutov–Cheb. Lidé z Rašovic se obávali, že pilíře mostu budou bránit volnému odchodu ledů a ledem způsobené povodně budou zaplavovat jejich pole. Vyvolali několik šarvátek s italskými dělníky, kteří most stavěli. Rozepři ukončila až armáda, která stavbu střežila až do jejího dokončení. Roku 1874 byl prodán krov zámku Felixburg, a zbývající budovy začaly rychle chátrat. Obyvatelé vesnice navíc rozebírali zdivo na stavby svých domů včetně nové školy. Dopravní spojení s okolím usnadnila nová silnice postavená roku 1889. Od roku 1877 měla vesnice vlastní sbor dobrovolných hasičů, o tři roky později bylo otevřeno Zemědělské kasino. Roku 1905 byl založen Pěvecký spolek Lyra a v roce 1912 rašovická pobočka Svazu Němců. Po konci 2. světové války došlo k odsunu původního obyvatelstva a k dosídlení obyvatel z vnitrozemí. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 374 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo již jen 178 obyvatel. To mělo za následek že v roce 1961 tato ves přišla o svou samostatnost a stala se součástí města Klášterec nad Ohří, kam patří do současnosti. V roce 1967 vyhořela věž tohoto kostela, a tak aby se nemusel kostel opravovat, tak byl v roce 1968 zbourán. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 138 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ra%C5%A1ovice_(Kl%C3%A1%C5%A1terec_nad_Oh%C5%99%C3%AD)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_Anny_(Ra%C5%A1ovice)
Dojmy: Větší vesnice, nacházející se jihovýchodně od Klášterce nad Ohří, kde je jedna zajímavost.
