Navštíveno: 13. 9. 2021
Historie: Stranná (německy Strahn) je malá vesnice nacházející se asi 4 kilometry jihovýchodně od Března. Název vesnice je odvozen od slova stráň. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in Strana (1351 a 1366), Strana (1369), in Stranna (1400), Stran (1623), Strahn (1787), Strahn a Stran nebo Strana (1846). Krajina v okolí Stranné byla osídlena již v pravěku. V roce 2012 byla v trase plynovodu Gazela objevena pohřebiště z neolitu, z období únětické kultury a z mladší doby bronzové. Záchranným archeologickým výzkumem byl zachycen také zlomek sídliště z mladší doby bronzové. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351 a zmiňuje zdejšího plebána. Vesnice tedy vznikla dříve, a to snad již ve dvanáctém století. Ve čtrnáctém století patřila vyšehradskému proboštovi a později ji měli Koldicové. Na počátku sedmnáctého století byla Stranná součástí vičického panství a roku 1602 ji koupil Linhart Štampach ze Štampachu. Linhartův syn Jan Jindřich Štampach se zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen ke ztrátě veškerého majetku. Vesnici potom získal do zástavy Jaroslav Bořita z Martinic. Od Jaroslava Bořity Martinice ji koupil jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru. Za něj byla Stranná spravována z Vičic a obě vesnice patřily k březenskému panství. Podle berní ruly z roku 1654 ve vesnici žilo pět sedláků, šest chalupníků a jeden zahradník bez větších pozemků. Všem dohromady patřilo osmnáct potahů, 23 krav, 32 jalovic, 25 ovcí, 25 prasat a jedenáct koz. Dominantní chov dobytka byl doplněn pěstováním pšenice a žita. Jeden ze sedláků provozoval šenk. Z roku 1786 pochází jedna z nejstarších zmínek o dolování hnědého uhlí v pětipeské hnědouhelné pánvi. První lom zde vznikl asi 200 m východně od vesnice. Později na stejném místě krátkou dobu fungoval důl Josef. Ve stejné době měla vesnice dvacet domů. Roku 1794 Martinicové vymřeli po meči, a majitelkou panství se stala Marie Anna z Althanu. Za ní byl zpracován nový soupis panství, podle kterého ve Stranné žilo 175 lidí ve 21 domech. Kromě fary byla ve vsi hospoda a škola. Z obyvatel byli čtyři sedláci, devět chalupníků a šest domkářů. Zatímco v sedmnáctém století byla jejich obživa založená na chovu dobytka, nedostatek luk na konci osmnáctého století způsobil, že převážilo pěstování obilí. Příjmy si obyvatelé doplňovali ručními pracemi. Navíc museli poddaní ročně odpracovat celkem 624 dní roboty s potahem, dále 647 ruční roboty v létě a 481 dní v zimě. Celkově byly majetkové poměry ve vesnici hodnoceny jako špatné. V roce 1820 byla sesuvem zničena původní vesnice později označovaná jako Stará Stranná. Do pohybu se dostaly neogenní jíly na údolním svahu Ohře. Kvůli poškozené statice musel být již v roce 1819 uzavřen kostel. Hlavní sesuv proběhl ve dnech 20. až 23. března 1820, a zničil dvanáct domů, kostel, faru, kapli a školu. Lidé však zachránili dobytek a část vnitřního vybavení domů. Svah byl i nadále nestabilní, a sesuvy se opakovaly v letech 1872, 1880, 1882, 1892 a 1898, ale vesnici, která byla nově postavena dostatečně daleko, již nepoškodily. V devatenáctém století se znovu rozšířil chov dobytka a kromě obilí se pěstoval také chmel a ovoce. Přes Ohři vedl přívoz. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala samostatnou obcí. Až do druhé světové války ve vsi žilo jen německé obyvatelstvo. Po jeho vysídlení klesl počet obyvatel přibližně na polovinu, a klesal dále až do konce dvacátého století, kdy se vesnice téměř vylidnila. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 105 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo celkem 64 obyvatel. To mělo za následek, že tato obec se stala v roce 1950 součástí obce Vičice a v roce 1961 se stala součástí obce Březno, kam spadá do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 15 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Strann%C3%A1_(B%C5%99ezno)
Dojmy: Malá vesnička, nacházející se jihovýchodně od Března, kde je několik zajímavostí.
