Městský erb:
Navštíveno: 12. 8. 2019
Historie: Městys Kácov (původně Kaczow, německy Katzow) se nachází asi 7 km severozápadně od Zruče nad Sázavou. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1318, ale již dříve toto panství vlastnil Arnošt z Talmberka. Po něm je zde roku 1356 zmiňovaný Ješek Černčický z Kácova, po němž získal panství pravděpodobně jeho syn Vítek Černčický z Kácova, který zde byl zmiňován v roce 1377. Po něm je zde uveden jistý Jindřich roku 1392 a následně vlastnili Kácov jeho synové Jindřich a Beneš, kteří měli od roku 1393 do roku 1402 poručníka Jana ze Skalice a následně si v roce 1412 tito dva muži panství rozdělili. V roce 1454 získal zdejší panství od krále Aleš ze Šternberka a Holic, jež ale v roce 1455 zemřel. Další majitele, kteří se často střídali se zde dovolím citovat:
1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
1516 Jan Dvorecký Olbramovic
1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
1535 získal panství Jan Tetour z Tetova po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Záběhovic a Burjan Čejka z Olbramovic
1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
1626–1628 Oktavián Vchynský
1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedobilic
1711–1725 Karel Jáchym Breda
1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská, během jejího vlastnictví proběhla obrovská přestavba tohoto městečka.
1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
Po pádu feudalismu se Kácov stal samostatnou obcí, a její samostatnost ji pak vydržela až do současnosti. V roce 1903 zde byla otevřená železniční dráha, která způsobila rozrůstání tohoto městečka. Dle sčítání z roku 2019 zde žilo celkem 812 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1cov
Zdroj: https://www.kacov.cz/index.php?id=Historie-mestecka&clanek=Kacovska-vlastiveda-40
Dojmy: Menší obec, kde je mnoho zajímavostí.
