Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Tento smírčí kříž byl vytovřen pro mě neznámým autorem, z neznámého důvodu a neznámo kdy. Jisté je že je pravděpodobně již středověkého původu. Tento smírčí kříž byl zachycen na malbě Žižky před kutnou horou od malíře Adolfa Liebschera z let 1888 – 1889. Zajímavostí je že k tomuto smírčímu kříži se váže i pověst, kterou si zde dovolím citovat:
“V Kutné Hoře žila stará, bohatá vdova. Její polnosti sousedily s pozemky kláštera sedleckého. Lakomá bába chtěla klášteru kus pole ubrati a k svému přiměřiti. Jedné temné noci připlížila se po mezi až ke kříži, který označoval hranice pozemků, tiše jej ze země vykopala a chtěla jej přesaditi o kus dále do pozemku klášterního. Daleko široko bylo ticho a všichni dobří lidé spali klidným spánkem. Ale Bůh nespal a bděl nad spravedlivými i nespravedlivými. Hříšné počínání báby ho velice rozhněvalo. Již zdvihla kamenný kříž na rameno a chtěla jej přenésti. V tom rozhněvaný Bůh zvolal na ni: „Zlořečená! Ode dneška budeš nosit ten kámen na zádech a bloudit s ním budeš v nočních tmách tak dlouho, dokud nezvíš, kam ho dát.“ Od té doby báli se lidé jíti za noci pod Kuklíkem. A když někoho vedla tudy nutná cesta noční dobou, nepohlížeje v právo ani vlevo pospíchal v před a kladl dlaně na uši, kdykoli zaslechl úpěnlivé volání: „Kam ho dám? Kam ho dám?“, jež se ozývalo s pole. Toto volání dlouhá léta strašívalo noční chodce. Jednou vyšli z kláštera sedleckého dva mnichové právě o půlnoci do polí, aby překazili polní pych. Pozorovaliť v klášteře, že se jim na pozemcích ztrácí mnoho obilí. Když se oba mnichové vraceli z hlídky, zahoukal z nenadání blízko nich nějaký kvílivý hlas: „Kam ho dám? Kam ho dám?“ Mnichové se ohlíželi, ale nikoho neviděli. Za to znovu se ozval nedaleko nich týž hlas: „Kam ho dám?“ Mnichové leknutím stáli jako strnulí a třásli se na celém těle. Po chvíli jeden z nich dodal si odvahy, zdvihl pravici v tu stranu, odkud bylo slyšet ono volání, zamával vzduchem tři kříže a volal do noční tmy: „Ve jménu Otce, i Syna i Ducha svatého! Dej ho tam, kdes ho vzal!“ Hned na to zaduněla na blízku rána, jako když těžký kámen padne na zem. A hle! Když přistoupili mnichové, žehnajíce se křížem, k tomu místu, uzřeli na mezi u cesty kamenný kříž. Duše báby byla vysvobozena. Lid do dnes nazývá kříž pod Kuklíkem „Kamenná bába“.”
Ať je tato pověst pravdivá či nikoliv, tak smírčí kříž má na výšku 120 cm, šířku 85 cm a tloušťku 24 cm.
Zdroj: http://smircikrize.euweb.cz/CR/Kutna_Hora/Kutna_Hora.html
Zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/horany-u-cervenych-pecek/o-kamenne-babe
Zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/horany-u-cervenych-pecek/smirci-kriz-baba
Zdroj fotografie: https://www.wikidata.org/wiki/Q37450055
Dojmy: Krásný smírčí kříž, který jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
