Navštíveno: 13. 8. 2019
Historie: Původně byla na tomto místě vystavěná neznámo kdy a kým gotická tvrz, o které je první písemná zmínka z roku 1402, kdy ji vlastnil Kutnohorský měšťan Petr Píšek, jenž byl stoupencem krále Václava IV., a tak tuto tvrz právě tohoto roku oblehl tehdy ještě král Zikmund. Tvrz v té době byla stavba čtvercového půdorysu, kdy hrany zdí byly nasměrovány ke světovým stranám. Tvrz samotná byla obehnaná hradbou, valem a vodním příkopem. Z původní tvrze se dodnes zachovali zbytky obvodových zdí, jenž se nacházejí na jihovýchodní a jihozápadní straně zámku. Také se zachovali zbytky portálu vstupní brány. Po konci husitských válek se majitelé této tvrze často střídali. Roku 1510 zakoupil zdejší tvrz hejtman Pražského hradu Záviš Sulka z Hrádku, jež podnikl první raně renesanční přestavby této tvrze, které ale nebyly úmyslně renesanční, ale byly taktu udělány díky použití přebytečného materiálu z Pražského hradu. V roce 1530 získal tuto vrz Václav Popel z Vesce. Právě za tohoto rodu byla tvrz renesančně přestavěna na honosný zámek. Jan Popel z Vesce byl nakonec nucen pro zadlužení tento zámek prodat roku 1571 Jiřímu Voděradskému z Hrušova. Posledním mužským potomkem tohoto rodu byl Bohuslav Voděradský, který zemřel roku 1612, a tak zámek získala zámek jeho dcera Kateřina Polyxena provdaná z Donína. Ta ale toto panství zadlužila, a tak byl roku 1631 prodán Egidiovi Fuksovi z Neuenburgu. Roku 1647 zakoupil tento zámek s panstvím Jindřich Volf Berka z Dubé, jež jej spojil se svým Malešovským panstvím. V té době byl zámek ve velmi zchátralém stavu hlavně kvůli vzlínající vodě z vodního příkopu. Jindřich dal zámek opravit a během této opravy byla snížena věž na úroveň ostatních zámeckých budov. Tento zámek pak sloužil jako sídlo správce tohoto suchdolského dvora. Zámek byl využíván do roku 1738, v té době jej zakoupil profesor pražské univerzity Václav Neumann z Puchholce, který si z něj udělal své sídlo. Usídlil se v jihozápadním křídle zámku, které nechal barokně přestavět. Během této přestavby byly také zrušeny do té doby existující vodní příkopy. Po smrti Václava roku 1743 prodali jeho synové tento statek roku 1776 Janu Fridrichovi Karlovi Maxmiliánovi z Osteina. V tomto období začal zámek opět chátrat, jelikož zde tento rod používal k hospodářským účelům a v letech 1839 – 1875 zde fungoval cukrovar. Během této doby byly interiéry zámku zcela přestavěny. Po zrušení cukrovaru začal zámek sloužit jako sýpka a skladiště. V této době byly zničeny pavlače, které se nacházeli původně na vnitřní straně zámku. V 90. letech 19. století byla zbořena severozápadní hradba a na jejím místě tak vyrostla budova kravína, která pohltila i část gotické zazděné arkády. Roku 1925 zakoupila zámek obec Suchdol a bývalý kravín byl tak přestavěn na sokolovnu. Roku 1946 byla v jihozápadním křídle zámku umístěna škola. V 50. a 60. letech 20. století se zámek dočkal částečných oprav, po nichž v zámku byly byty, knihovna a obřadní síň obecního úřadu. Během této opravy byla obnovena také původní renesanční sgrafitová výzdoba zámku. Nakonec byla roku 1962 zbourána barokní zahradní zeď.
Zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/suchdol/zamek
Dojmy: Nádherný a impozantní zámek, který má v sobě hodně ukrytého.
