Navštíveno: 19. 8. 2019
Historie: Pozemky v Třebešicích patřily od 12. století (jako většina okolního kraje), nejstaršímu cisterciáckému opatství, které sídlilo v nedalekém Sedleckém klášteru. v průběhu 13. století zde stála gotická vodní tvrz, menší než je do současnosti zachovaná renesanční budova. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1309, kdy byl jejím vlastníkem Konrád Kutner, bohatý měšťan z Kutné Hory. v roce 1319 získal od krále Jana právo zastavit ho zpět sedleckému opatství, které ho získalo v roce 1327. Roce 1415 sedlecké opatství tvrz a statek v Třebešicích opět prodalo, v průběhu husitských válek se zde vystřídalo několik různých majitelů. v roce 1530 získal statek Zikmund Materna z Květnic (sňatkem s Ludmilou z Libodřic) a za jeho panství a za vlády jeho syna Adama prošla tvrz zásadní přestavbou. z tohoto období (kolem roku 1550) pochází celková dispozice a větší část současné podoby budovy: tři křídla kolem čtvercového nádvoří, s arkádami na kamenných sloupech na vnitřní straně a dvěma malými rohovými věžemi na vnější straně. z této doby pocházejí též sgrafitové dekorace na vnějších fasádách a pískovcové okenní a dveřní ostění, které se zachovalo na několika místech. Pravděpodobně zde působilo několik italských mistrů, kameníků a štukatérů. Čtvrté křídlo na západní straně dvora se nezachovalo. Zámek byl obklopen vodním příkopem napájeným vodu z nedalekého potoka, vodní příkop však byl vysušen a zasypán již v 17. století. v roce 1620 prodal Jindřich Materna statek Petru Lukaveckému z Lukavce a v roce 1644 vlastnictví přechází na Václava Rudolfa Věžníka z Věžníka, který v roce 1679 zakoupil rovněž sousední Nové Dvory a oba statky spojil do jednoho. v roce 1718 Josef Jaroslav Věžník přestavěl zámek v pozdně barokním stylu: z této doby pochází nová barokní mansardová střecha a plastické členění vnějších fasád se štíty nad okny a hlavním vstupem. Uprostřed čelního nádvoří naproti bráně do zámku byla postavena kamenná socha Panny Marie.
Po rodině Věžníků se na zámku vystřídali další dva majitelé a roku 1764 kupuje statek Třebešice spolu s Novými Dvory hrabě Jan Karel z bohaté a známe rodiny Chotků, která majetek vlastnila po několik generací. Chotkové však zde nikdy nežili, protože nejprve bydleli na zámku v Nových Dvorech. Ani zde však nebyli zcela spokojeni, nejprve zámek v Nových Dvorek přestavěli, nakonec Jan Rudolf Chotek v letech 1802–1822 vybudoval zcela nový zámek Kačina, což je jedna z nejvýznamnějších empírových staveb v České republice nepříliš rozšířeného stavebního slohu. Po roce 1764 tedy zámek v Třebešicích využívali pouze správcové majetku a budovy začaly chátrat. Přesto v té době vznikly i nové zajímavé stavby. v průběhu 18. století byla postavena krásná, velká kamenná sýpka se 4 dřevěnými podlažími a z poloviny 19. století pochází většina dalších hospodářských budov, zejména staré stáje s nízkými cihlovými sklepy (dnes částečně pobořeny), a další stodoly, včetně tzv. velké stodoly (80 x 15 metrů), která je považována za jedna největších a nejkrásnějších v Čechách. V roce 1911 umírá pan Emerich Chotek, poslední člen kačinské větvě rodu, a veškerý jeho majetek, včetně Třebešic a Nových Dvorů dědí jeho synovec, Quido Thun – Hohenstein. Quido však rodinné jmění prohýřil v sázkách, před svými věřiteli uprchl do Říma, kde se stal velitelem švýcarské gardy na papežském dvoře. Stát dal jeho majetek do dražby (rozloha statku se ovšem v důsledku pozemkové reformy z let 1919–1922 zmenšila na přibližně 120 hektarů) a v roce 1924 statek v Třebešicích kupuje dr. Vojtěch Vraný. Dr. Vojtěch Vraný byl agronom, jehož rodina si statek pronajímala a vedla ho již od konce 19. století. Statek zmodernizoval a kromě dalších věcí provedl celkovou rekonstrukci zanedbané budovy zámku, do zámku zavedl elektrický proud, centrální vytápění a vodu, vyměnil většinu oken a dveří a opravil střechu. Po vypuknutí druhé světové války se v zámku usídlilo velení gestapa a po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl celý statek zestátněn a dr. Vraný byl nucen se s celou rodinou vystěhovat. Při vystěhování si neměli s sebou nic vzít a historický nábytek i další majetek byly brzy rozkradeny nebo zničeny. v následujících desetiletích byly budovy statku používány místním JZD. Hospodářské budovy byly až do 90. let 20. století využívány a zůstaly v poměrně dobrém stavu. Staré stáje však byly opuštěny v 70. let a od té doby chátraly. Budova zámku byla dlouho využívána jako archiv Ministerstva zemědělství, později objekt získal Ústřední ústav geologický v Praze. Přetěžování nosných stěn a podlah archívem, spolu se zanedbanou údržbou a stavem spodních vod vedl k tomu, že došlo k závažným statickým poruchám budovy zámku, která měla tendenci se na několika místech hroutit. v druhé polovině 70. let sice byla státem zahájena rekonstrukce zaměřená především na statické zajištění, současně však při injektážích byly necitlivě odstraněny podlahy a část sgrafitové omítky. Po zajištění statiky byla dokonce další rekonstrukce zastavena a budova opět až do 90. let chátrala.
Poté byl zámek se statkem a přibližně 120 hektary pozemků vrácen rodině doktora Vraného, vnukovi původního majitele. Celý majetek byl však v katastrofálním stavu a za tehdejší situace v zemědělství byl dr. Vraný donucen statek nabídnout k prodeji. Několik let však žádného kupce nenacházel. Nakonec se v roce 2000 objevili současní majitelé, dva Italové z pražské galeria Futura (architekt a galerista Alberto di Stefano a vytvarník Eugenio Percossi). Od té doby probíhá rozsáhlá postupná rekonstrukce nejen zámku, ale též ostatních budov a zahrady, je obnoven vodní příkop okolo zámku, založena jezírka v zahradě atd. Od roku 2003, jakmile byla dokončena aspoň první etapa rekonstrukce a interiéry byly obyvatelné, začal Alberto di Stefano zvát do Třebešic umělce, kteří zde vytvářejí různá umělecká díla, z nichž většina zůstává vystavena na zámku, v hospodářských budovách i v exteriéru. Od té doby se během roku na zámku koná řada různých uměleckých akcí a workshopů. Vedle uměleckých workshopů fungují od roku 2015 Třebešice i jako hotel, k dispozici je zde hostům sedm zcela rozdílně zařízených apartmánů a pokojů. Dále je zde možné pořádat svatby, soukromé oslavy a firemní akce. Od 2003 je vždy v létě pořádán též Den otevřených dveří, kdy je možné prohlédnout si interiéry zámku a další budovy včetně vystavených uměleckých exponátů, s bohatým doprovodným programem v zahradách.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebe%C5%A1ice_(z%C3%A1mek,_okres_Kutn%C3%A1_Hora)
Zdroj prvních tří fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebe%C5%A1ice_(z%C3%A1mek,_okres_Kutn%C3%A1_Hora)
Dojmy: Krásný zámek, který jsem bohužel na vlastní oči neviděl, jelikož byl schovaný za stromy. Takže první tři fotografie jsou zapůjčené.
