Navštíveno: 12. 10. 2019
Historie: Po dlouhou dobu byl obecně za nejstarší část chrámu považován gotický presbytář s mohutnými vnějšími opěráky a žebrovou klenbou, loď pak za novější přístavek. Podle tvaru konsol, které vypadají jako maska démona a nad ní tři štítky, z nichž vybíhají žebra hruškového profilu klenby presbytáře v jeho podélných zdech, lze tuto část stavby datovat do konce 13. století, přestože podle archivu kapituly vyšehradské „vyzdvihl kostel“ v raně gotické podobě teprve Jaroslav ze Zbraslavic, který se připomíná teprve roku 1340. Také erby se zkříženými sekerkami na obou svornících klenby presbytáře by nasvědčovaly století 14., protože teprve v tomto století nesou majitelé Zbraslavic příjmení „Sekyrka“. Přesto mohl být původcem gotické stavby již Rudolf ze Zbraslavic, který koncem vlády Přemysla Otakara II. roku 1278 byl jedním z deseti purkrabí, které král ustanovil k řízení pražského hradu a kteří byli povinni postavit každý 30 vojínů k jeho obraně. Vyzdvižení kostela mohlo také znamenat povýšení na farní roku 1349, což uvádí schematismus arcibiskupství pražského. To ovšem neříká nic o původu chrámu, právě tak jako registr papežských desátků z roku 1352, v němž je Zbraslavický kostel uveden mezi chrámy farními. Stejného raně gotického původu je i sakristie, má stejnou žebrovou klenbu jako presbytář, ale s hladkým svorníkem a stejně vysokou vnější podnož s obrubou rovněž žlábkovou. Také vchod v jižní boční zdi, raně gotický, s poměrně bohatě, ale hrubě profilovaným ostěním, původně nacházející se venku, nyní v předsíňce pod věží. Pozdně gotické dveře vedoucí z lodi do sakristie jsou patrně opravdu z doby gotické. Úzká okna presbytáře jsou dělena jedním sloupkem na dvě pole, vytvářející nahoře jednoduchou růžicovou kružbu s čtyřlistém u oken postranních, s trojlistem u okna v ose presbytáře. Nynější kružby jsou novodobé z let 1900 – 1904, z hořického pískovce, po dlouhou dobu bylo možné porovnání na zbytcích pohozených za kostelem, že jde o celkem věrné kopie kru původních.
Roku 1947 došlo k odkrytí omítky, které zcela změnilo dosavadní teorie o stáří chrámu. Na severní straně lodi se přišlo na dvě románská okna, položena poměrně vysoko asi 6 m nad zemí. Z toho plyne, že loď je v jádře románská podle způsobu zdiva postavená někdy ve 12. století. Gotická stavba je tedy již jen další etapou, podobou kostela, přístavba. Románská loď byla pravděpodobně zakončena polokruhovou apsidou, jejíž základy je možné hledat pod dlažbou dnešního presbytáře. Věž na jižní straně chrámu je pravděpodobně z 1. pol. 16. stol., na její východní straně zachovány zbytky renesanční omítky s jednoduchým geometrickým sgrafitem která je dnes pod současnou omítkou. Roku 1767 byla zvýšena cihelnou nástavbou asi o 5 m na výšku kolem 20 metrů. Oratoř vedle věže je pozdně barokní z téhož roku. Za celou dobu existence postihly kostel dva požáry. První byl v roce 1496 a druhý byl pak v roce 1809, po kterém prodělal kostel v průběhu 2. poloviny 20. století historizující novogotické úpravy, které do vytvořili současný vzhled tohoto kostela.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-14522115
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Vav%C5%99ince_(Zbraslavice)
Dojmy: Krásný kostel, který je dominantou zdejšího městečka.
