Městský erb:
Navštíveno: 5. 7. 2018
Historie: Horní Blatná (německy Bergstadt Platten) je město nacházející se ve vrcholových partiích Krušných hor asi 19 km severozápadně od Karlových Varů. První osadníci přišli do těchto oblastí v rámci první osidlovací vlny na konci 12. století, po ní následovala od 14. století do 16. století druhá osidlovací vlna, která měla mnohem větší dopad na zdejší kraj. Zdejší osidlovaní v okolí Horní blatné je spjato s těžbou cínu, který je zde datován do konce 15. století. Město Horní Blatná nechal založit v roce 1532 saský kurfiřt Johann Fridrich I., který zakoupil zdejší území od pánů z Tetova a nechal zde vyměřit a založit toto město. Během vyměřování bylo vyměřeno celkem 199 stavebních parcel a ihned se začali budovat první hutě, a určilo se místo pro kostel, školu, radnici a špitál. Samotné město mělo renesanční půdorys šachovnice, který se dochoval více méně do dnešních dní. Prvními osadníky tohoto městečka byli horníci ze Schneebergu. Již v roce 1533 byl jmenován první zdejší purkmistr kterým byl Albrecht Weidemann a také vznikla městská správa spolu s dalšími úřady. V roce 1533 také vznikl první důl který byl nazýván Kyzový důl. V roce 1534 zapůjčil městu kurfiřt Johann Friedrich I. horní řád, ale město nabývalo velmi rychle na významu, a tak již v roce 1535 panovník daroval Horní Blatné vlastní kurfiřtský horní řád, ale také mnoho privilegií, jako například právo na výroční a týdenní trh, právo vařit pivo, provozovat pekařství a řeznictví a mnoho dalšího. Již dne 17. 6. 1538 byla panovníkem povolena výstavba kostela, školy a špitálu. V roce 1540 započala výstavba takzvaného Blatenského příkopu, což je vodní příkop, který vedl od Božího Daru do Horní blatné a zajišťoval přísun vody, díky čemuž podél tohoto příkopu začali vznikat stoupy a hutě. Při těžbě docházelo i k velkým nehodám, jako třeba v roce 1542, kdy při ražení štoly sv. Ducha byl podkopán zdejší kostel, který se následně propadl. Již v roce 1544 se pak ve zdejším okolí začíná s těžbou železné rudy.
V roce 1546, když ve zdejším kraji probíhala Šmalkaldská válka, tak byla Horní Blatná obsazena Kryštofem z Gendorfu, který ji dobil pro českého krále Ferdinanda I., následně byl poražen i saský kurfiřt Johann Friedrich I. v bitvě u Muhlberka a díky tomu bylo toto město připojeno k Čechám. Již v roce 1548 ji český král Ferdinand I. povýšil na královské horní město a tím udělil městu právo mít městský znak a mnoho dalších výsad. Již v roce 1555 bylo městu povoleno zakládání polí s dědičným právem. V roce 1564 bylo císařem Maxmiliánem II. povoleno, aby byl horní dům přeměn v radnici a rada jej držela ve své správě. Na konci 60. let 16. století je uváděno že v tomto městě žilo téměř 2 000 obyvatel a nacházelo se zde asi 40 dolů. V průběhu 16. století proběhlo ve městě několik poprav zlodějů a vrahů, které se konali na náměstní, ale následně bylo popraviště přesunuto v roce 1595 směrem na Pernink. V téže době se v okolí města nacházelo pět výroben kobaltové barvy. Na počátku 17. století docházelo k postupnému útlumu těžby cínu, nad nímž začínala převažovat těžba stříbra, kobaltu, či vizmutu. Někdy v tomto období získalo město pečeť. Když započala třicetiletá válka, která trvala od roku 1618 do 1648, tak Horní Blatná velmi strádala, jelikož upadla do velké bídy díky armádám, které krajem táhnuly, do toho se zde objevila i řada epidemií, a proto zdejší obyvatelé postupně začali toto město opouštět. Díky tomu důsledku Ferdinand III. osvobodil Horní blatnou od povinnosti ubytovávat vojáky, ale také ji vzal do ochrany před vojenským pleněním, jelikož Horní města velmi potřeboval a také občany v nich. Po válce nastalo období silné rekatolizace, díky které mnoho luteránských horníků uteklo do Saska, kde založili město Johanngeorgenstadt.
V průběhu 17. a 18. století byla hlavním zdrojem obživy těžba kobaltových rud a výroba modrého barviva. V tomto období zde dokonce fungovala také sklárna. V roce 1686 byl na příkaz pražského arcibiskupa zdejší evangelický kostel překřtěn na katolický kostel zasvěcený sv. Vavřinci, a také byl pokřtěn zdejší hřbitov. Na počátku 18. století byla zahájena obnova umělá obnova okolních lesů a již v roce 1739 byla na severozápadním okraji města objevena nová žíla cínu, která opět odstartovala rozvoj těžby této rudy a stříbra. V průběhu 2. poloviny 18. století zde pak vznikali postupně nové a nové cínové doly. V důsledku tohoto v roce 1799 vznikla ve městě státní manufaktura na výrobu lžic. Bohužel již na počátku 19. století započal postupný zánik zdejších dolů, v důsledku tohoto zániku se rozmohla domácí výroba krajkářství, ale také výroba pocínovaných lžic. V roce 1837 ve městě vznikl poštovní úřad a již v roce 1845 byla zastavena těžba kobaltu a v roce 1850 byla zastavena těžba úplně. V témže roce se stala Horní Blatná sídlem okresního soudu. V roce 1878 byla ve městě založena firma na pocínované lžíce Kerl a Co, ale také rukavičkárna Christoph Grimm a syn. V roce 1880 je uváděno že zde žilo celkem 2340 obyvatel. Již v roce 1892 došlo k zániku výroby pocínovaných lžic. V témže roce vyhořela také radnice, která následně byla vybudována nová. Dne 28. listopadu 1898 byla Horní Blatná napojena na železniční trať vedoucí z Nejdku a následně v roce 1899 byla prodloužena až do Johanngeorgenstadtu.
Na počátku 20. století bylo toto město vyhledáváno díky zimním sportům a již v roce 1903 byla zde zřízena střední škola paličkování. V roce 1919 byl zde založen podnik BLEX, který navázal na starou tradici pocínovaných lžic. V roce 1932 bylo založeno v tomto městečku muzeum, a také začal nárůst nových stavení, které celou zástavbu výrazně nahustili. Následně přišla rána v roce 1945 v podobě odsunu německého obyvatelstva, kdy se sem vrátili původní česká menšina, ale také dosídlenci z vnitrozemí čímž ve zdejším kraji zaniklo mnoho tradic a pranostik. V roce 1957 zaniklo zdejší muzeum a následně v roce 1977 vzniklo muzeum nové. V roce 1980 je zde uváděno celkem 448 stálých obyvatel. V letech 1999 – 2000 se dočkala obec plynofikace, ale také velkému nárustu rekreačních objektů. Nakonec dne 23. ledna 2007 byl této obci vrácen status města. Dle sčítání lidu z roku 2019 zde trvale žije 412 obyvatel.
Zdroj: https://www.horni-blatna.cz/historie/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Horní_Blatná
Dojmy: Malebné městečko, které má mnoho co nabídnout.
