Městský erb:
Navštíveno: 18. 7. 2018
Historie: Havraň (německy Hawran) je obec, nacházející se zhruba 6 km jihovýchodně od města Mostu. Historie Havraňe je velmi stará. Nejstarší osídlení v jejím blízkém okolí pochází již z mladší doby kamenné přibližně v letech 5500 – 4200 před naším letopočtem. Z této doby se zachoval poblíž obce kopytovitý klín. Další etapa osídlení v tomto kraji byla v době pozdní doby kamenné, přibližně z let 2700 – 2300 před naším letopočtem, kdy z této doby se zachoval kamenný sekeromlat. V době bronzové přibližně 2000 – 1500 let před naším letopočtem zde bylo sídlo únětické kultury, po které se zachovalo pohřebiště, které bylo odkryto v roce 1900 poblíž vlakového nádraží, bohužel se do současnosti z nálezů nedochovalo nic. V letech 1250 – 750 před naším letopočtem na tomto území žila knovízská a štítarská kultura, ze které se dochovalo množství keramiky. Zdejší oblast byla také osídlena v letech 400 – 50 před naším letopočtem a to laténskou kulturou, ale také v letech 50 před naším letopočtem – 350 našeho letopočtu. Jméno této vesnice odkazuje na jméno Havran, který zde pravděpodobně měl dvůr, kolem kterého se následně založila vesnice. Což odpovídá i písemným pramenům který je první z roku 1281, kde je zmiňován jako svědek Chval z Havraně. Další zmínka pochází z roku 1337, kde se soudil Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušovan a Moravěvsi o patronátní právo nad farním kostelem v Havrani. Tento spor byl natolik závažný, že se dostal až k papeži Benediktu XII. a současně se stal první písemnou zmínkou o zdejším kostele. Tyto spory trvaly celé 14. století, takže se zde vyskytuje velké množství jmen, o kterých ale nevíme, v jakém byli postavení vůči Havrani, zdali ji vládli a vlastnili, či nikoliv. V celém 14. století Havraň vlastnilo totiž více vlastníků a není jisté kdo jak velkou část.
Jisté je že v 15. století byli majitelem panství Koldicové, kteří pocházeli z Míšně. Poslední majitel byl Těma z Koldic, který špatně hospodařil a ves zadlužoval, a tak ji v roce 1492 za 1100 kop českých grošů prodal Jiřímu a Václavu z Fictumu. Roku 1496 odkázal tuto ves Jiří Opl z Fictumu ke kostelnímu záduší a dobročinným účelům v Mostě, díky čemuž získalo v roce 1497 Havraň město Most. V roce 1595 byla Havraň propuštěna z manství Rudolfem II. Když zuřily spory mezi Mosteckými katolíky a protestanty, tak se Havraň přidala roku 1615 na stranu katolíků, pod jejíž správou zůstala až do roku 1628. V témže roce byla Havraň opět převedena na město Most, který ji začlenil do statku Kopisty. Dle záznamů víme, že v roce 1651 žilo v Havrani 36 osob. Také víme že v roce 1651 zde byl rychtářem Georg Otto. Po celou dobu své existence byla Havraň hlavně zemědělskou obcí. Dle záznamů z roku 1846 zde bylo 44 domů a žilo zde 262 osob. V roce 1848 dle zákona o obcích se Havraň osamostatnila a stala se tak samostatnou obcí. V průběhu 19. století se nacházelo v okolí Havraně mnoho šachet, ve kterých se těžilo uhlí, ty ale brzo zanikly, jelikož nezvládli konkurovat uhelným dolům na severu. V roce 1882 byla Havraň v havrani zřízena vlaková dráha se stanicí. Svého vrcholu co do počtu obyvatel, se Havraň dočkala v roce 1890, kdy zde žilo celkem 927 obyvatel. Ještě v roce 1930 zde žilo 861 obyvatel, následně ale přišla 2. světová válka a po ní odsun německého obyvatelstva a dosídlení obyvatel z vnitrozemí, a tak počet obyvatel klesl na 642 a následně již jen klesal. Dle sčítání lidu z roku 2011 zde žilo celkem 385 obyvatel.
Zdroj: http://www.ouhavran.cz/e_download.php?file=data/editor/26cs.pdf&original=Historie%20Havra%F2%201.pdf
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Havraň
Dojmy: Malá vesnička, která má toho mnoho co nabídnout.
