Navštíveno: 19. 7. 2018
Historie: Prvním známým majitelem této vesnice byl jakýs vladyka Petr, který je zde zmiňován v roce 1325. V téže době také byla zmiňována zdejší gotická tvrz, která stála na místě současného zámku. Kolem roku 1349 vlastnil tvrz Petrův syn Zbramír. Po roce 1349 drželi Korozluky Sirotci ze Zhorce. Následně se zdejší majitelé často střídali. V roce 1392 vlastnil Korozluky Petr z Koblence, ale poté byla ves rozdělena. Polovinu vesnice vlastnil v letech 1408 – 1419 Vchyna z Bělušic, ten poté prodal část vesnice v roce 1464 Bratrstvu Panny Marie, které náleželo velkému kostelu Mosteckému. Toto bratrstvo následně vykoupilo celou vesnici. V roce 1576 byli prodány zdejší statky panství Záluží. V průběhu 17. století držela zdejší tvrz spolu s dvory rodina Hartyšů a Brunerů, v této době ale už tvrz jako panské sídlo nesloužilo. Sloužila spíše jako sýpka, či sklad pro přilehlé dvory. V roce 1688 získala zdejší panství rodina Rajských z Dubince, kteří vlastnili toto panství až do roku 1786. Posledním majitelem tohoto rodu zde byl Franz Wenzel Rayssky, jež byl hejtmanem litoměřického kraje, který nechal na místě původní tvrze vybudovat v roce 1775 pozdně barokní zámek s klasicistními prvky. Franz ale v roce 1784 zemřel bezdětný a svobodný, a tak byl kvůli dluhům toto panství v roce 1786 prodáno rytíři Václavu Beníška z Dobroslavy.
Tento rytíř pak v roce 1806 nechal zámek projít klasicistní úpravou. V roce 1848 získali tento zámek na krátkou dobu bohatí měšťané rodiny Fleischerů z Mostu. Následně vlastnil zámek v roce Jeroným II. Josef svobodný pán Zeidler. Zeidler byl v roce 1863 povýšen mezi barony a nakonec dne 1. března 1870 zemřel v Římě. Po jeho smrti získala zdejší zámek rodina Richterová, která zámek několikrát módně upravila. Jeden z členů této rodiny, a to Josef Richter, který byl zemským radou, měl záliby ve studiu přírody, pěstoval tak vzácné exotické rostliny, ale také založil přírodní park, který je dnes PR Jánský vrch. Tato rodina vlastnila zdejší zámek až do roku 1946, kdy byl díky dekretům zámek zkonfiskován a následně do roku 1952 sloužil tento zámek jako ubytovna při dosidlování zdejšího pohraničí. V roce 1953 získalo zámek odborné zemědělské učiliště v Bílině, ale jelikož byl zámek pro využití učiliště malý, tak zdejší učiliště zde vybudovalo další budovu internátu a postupně přestavěli zámek pro studijní účely. Díky těmto úpravám zámek přišel o své výzdoby interiérů, ale také dřevěné kazetové stropy. Když došlo v roce 1970 ke zrušení učiliště, tak zámek sloužil již jen jako administrativní budova státního statku a postupně podléhal devastaci. Nakonec v roce 1988 měla budova propadlé stropy, opadanou fasádu a propadlé střechy, díky čemuž byl na tuto budovu vydán demoliční výměr. V roce 1994 získal torzo zámku architekt Miroslav Perout jako náhradní restituci za hračkářskou továrnu v Mělníku a zahájil jeho obnovu. Novému majiteli se podařilo na záchranu získat jednak dotace od okresního úřadu a dále v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR Ministerstva kultury byla provedena hrubá stavba. Poté přispěl Ústecký kraj na opravu interiérů a přilehlého zámeckého parku. Park se dostal rovněž do Programu na obnovu zahrad a parků Ministerstva životního prostředí.
Zdroj: http://www.zamekkorozluky.cz/ozamku.html
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Korozluky_(z%C3%A1mek)
Zdroj první fotografie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Korozluky_(z%C3%A1mek)
Dojmy: Nádherný zámek, do kterého jsem se bohužel nedostal, protože jsem přišel v době, kdy bylo zavřeno.
