Navštíveno: 16. 1. 2022
Historie: Výstavba Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči proběhla v letech 1901 až 1906 podle plánů Williama Heerleina Lindleye a o výstavbu se postarala firma Quido Bělského a jedná se o poslední článek systematické stokové sítě v Praze. Výstavba čistírny byla dokončena v roce 1906 a 27. června 1906 byl zahájen zkušební provoz. Vodoprávní kolaudace čistírny se konala ve dvou termínech v roce 1907 a 1908 a kolaudační výměr byl vydán 15. ledna 1909. Celkové náklady na stavbu čistírny vč. technologie byly 2 331 778 K (rakouských korun). První modernizace této čistírny proběhla roku 1921, kdy pískové čerpadlo dostalo svůj elektromotor. V roce 1924 pak byl elektrizován zbytek čistírny a byl instalován služební výtah. Další rekonstrukce proběhla v roce 1947, ale čistírna již v té době kapacitně nestačila a část vody odtékala nečištěná do Vltavy. Proto bylo v roce 1954 rozhodnuto o stavbě nové Ústřední čistírny odpadních vod Praha, která byla dokončena v letech 1966-1967. Nádrže Staré čistírny odpadních vod však byly využívány pro manipulaci s kalem až do roku 1983. V roce 1992 vznikla Nadace Ekotechnického musea, později transformovaná na obecně prospěšnou společnost Ekotechnické museum, která byla v roce 2011 sloučena se společností Muzeum Stará Čistírna. V roce 2015 došlo ke změně názvu společnosti, která v současné době spravuje národní kulturní památku - Starou čistírnu odpadních vod - na TOVÁRNA o.p.s. - správa industriálních nemovitostí. Změna názvu společnosti byla schválena z hlavního důvodu - nezaměňovat národní kulturní památku za muzeum a tím nemást návštěvníky. V roce 2018 došlo k úpravě právní formy společnosti, která změnila svůj název na TOVÁRNA z.ú., správa industriálních nemovitostí. V současnosti je budova zpřístupněna veřejnosti po celý rok. Konají se zde denně prohlídky s výkladem, kde si návštěvník může prohlédnout původní proces mechanického čištění odpadních vod pro Prahu. Jsou zde také dochované původní parní stroje z roku 1903 a jiné funkční vybavení. Mimo samotné prohlídky je možné si ve Staré čistírně objednat jištěné výstupy na ventilační komín. K dispozici je zde také kavárna Café Továrna a sezónní Stokabar ve stodole, kde je možné se občerstvit.
Proces mechanického čištění odpadní vody se v bývalé pražské čistírně odpadních vod dělil na tři hlavní části. Splašky nejprve protékaly tzv. mřížovím, tedy pevnými česlemi, kde docházelo k odstranění hrubých nečistot, které se následně ručně stíraly. Dalším stupněm bylo usazování štěrku a písku v lapáku písku o délce 34 m, délce 12 m a o užitečné hloubce 5–6 m. Písek se následně odčerpával pomocí pískové pumpy do pračky písku. Konečným stupněm čištění bylo usazování jemného kalu v 10 usazovacích nádržích dlouhých 87 m, širokých 5,52 m a hlubokých 2,7 m a jeho odčerpávání kalovými čerpadly do kalojemů na Císařském ostrově popř. přímo do kalové lodi. Kalová loď sloužila k dopravě kalů pro využití jako hnojiva. K dalšímu strojnímu vybavení čistírny patří dva parní stroje a kotle. Jako hlavní zdroj energie sloužily do 20. let 20. století, kdy v čistírně došlo k elektrifikaci a dále už byly využívány jen pro protipovodňová čerpadla. Čistírna byla vybavena také zařízením pro zlepšení sedimentace dávkováním vápenného mléka popř. síranu hlinitého a zařízením na případnou dezinfekci odpadních vod v případě epidemie. Dávkování chemikálií však nebylo patrně provozováno.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod_(Praha-Bubene%C4%8D)
Zdroj: https://www.bubenec.eu/stara-cistirna-odpadnich-vod/
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/cistirna-odpadnich-vod-12863013
Dojmy: Velmi zajímavá a unikátní industriální památka.
