Městský erb:
Navštíveno: 27. 2. 2022
Historie: V bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu. Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové. V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána. V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho 8 jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi 5 ha) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi 0,5 ha). Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 1202 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezin%C4%9Bves
Dojmy: Malebná vesnická část, nacházející se severovýchodně od centra, kde je pár zajímavostí.
