Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Čimické údolí je přírodní památka, která se nachází na území hlavního města Prahy. Přírodní památka byla vyhlášena roku 1968. Východní část území je obklopena ze severu i jihu zástavbou, a to nejen obytnou, ale i komerční. Napříč celým územím protéká Čimický potok. Území se rozkládá na ploše 10,82 ha a nachází se v nadmořské výšce 240–270 m n. m. Území bylo člověkem osídleno už během doby kamenné. Postupem času začalo být využíváno převážně zemědělsky. Části s hlubší půdou byly, pro svoji vyšší úrodnost, využívány jako pole, zatímco svahy a skalní výchozy jako pastviny. Ty daly název i jednomu ze zdejších rybníků - Koztoprtský rybník připomíná „kozí prtě“ (kozí pěšiny vyšlapané ve svahu). Tento druh využití se držel na tomto území po celou dobu jeho historického vývoje, proto nese značný podíl na dochovávání společenstev živočichů a rostlin, která jsou typická pro zde nacházející se teplé travnaté pastviny a skalní stepi. V pozdější době došlo k přeměně jižních svahů na sady využívané k pěstování třešní a višní. Důkazem o existujících sadech jsou zbylé části zpustlých sadů či samostatně stojící ovocné stromy podél celého území Čimického údolí. Významný vliv na vzácná rostlinná společenstva měla výsadba nepůvodních dřevin probíhající zejména na začátku 20. století, a to především trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a smrku ztepilého (Picea abies). Přetrvávající akátové porosty na některých částech území způsobují ochuzení bylinného patra a výskyt půdy bohaté na dusík, která má za následek šíření nitrofilních druhů jako je například kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a svízel přítula (Galium aparine). Dále je podstatné se zmínit i o lidské činnosti mající „pouze“ lokální vliv. Jedním z těch významnějších je částečné svedení vod potoka do podzemní části a průnik těchto vod do kanalizační stoky nacházející se v horní části Čimického údolí. K podstatným změnám vlivem člověka došlo i na skalních výchozech, jež byly během 20. století z části odtěženy a využity ve formě štěrku jako materiál na stavbu silnic.
Přírodní památka Čimické údolí je významná především pro výskyt vzácných stepních společenstev, která můžeme v jiných částech Prahy najít pouze na nepřístupných skalních svazích s půdou v minulosti člověkem nevyužívanou. Tato ohrožená společenstva byla dříve výrazně redukována a omezena pouze na skalní výchozy jižně orientovaných svahů, avšak v poslední době dochází k pozvolnému rozšiřování na mírné svahy sadu, jež se nacházejí v západní části chráněného území. Typickými zástupci teplomilných trav je zejména kostřava walliská (Festuca valesiaca) osidlující mírnější svahy a kostřava sivá (Festuca pallens), vyskytující se na skalních výchozech. Mezi běžnější zástupce patří mochna písečná (Potentilla arenaria), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) a hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Velmi vzácným zástupcem tohoto společenstva je koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), křivatec český (Gagea bohemica), drobná cibulnatá rostlina vyskytující se na mělkých půdách. Významnou chráněnou květinou je tak bělozářka liliovitá (Anthericum lilliago), která se dostala do pražské kotliny v době poledové, kdy zde panovalo vlhké a teplé klima. Díky řízeným zásahům dochází k rozšiřování luk a pastvin, kde je k vidění válečka prapořitá (Brachopodium pinnatum), srha laločnatá (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) či fialově kvetoucí chrpa čekánek (Centaurea scabiosa). Dno údolí disponuje zcela jinými společenstvy a to především z důvodu těžších na dusík bohatých půd, kterým dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bez černý (Sambucus nigra) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Nemalá východní část území je pokryta nepůvodními lesy. Na severních svazích převažuje výskyt lip, dubů a javorů, na jižních svazích byl počátkem 20. století vysazen trnovník akát, který silně redukuje bylinné patro. Na některých částech svahů jsou dodnes patrné pozůstatky sadů. V blízkosti Čimického potoka a Koztoprtského rybníka se místy vyskytují společenstva lužních lesů zastoupeny především různými druhy vrb, topoly a případně olší. Skalní výchozy jsou v některých místech pokryty porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris).
Druhově nejpočetnější skupinou jsou zástupci bezobratlých vázaných na společenstva skal a skalních stepí. Na teplých skalních lokalitách se můžeme setkat s drobničkou válcovitou (Trucatellina cylindrica), se zástupci reliktních mandelinkovitých brouků, nosatcovitých jako například nosatčíci (Apion penetrans) a lalokonosec (Otiorhynchus fullo) a zástupci střevlíkovitých- kvapník (Harpalus pumilus) a střevlík (Ophonus puncticollis). Teplé výslunné stráně a skalnaté svahy jsou místem výskytu vzácných teplomilných pavouků jako je zápřednice zelenavá (Cheiracanthium virescens), křižák (Gibbaranea bituberculata) a ploštice. Křoviny a světlé lesy jsou místem výskytu ne příliš běžných druhů plžů, jako je síťovka menší (Aegopinella minor) či keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella). V západní části přírodní památky ve vodách Koztoprtského rybníka můžeme spatřit čolka obecného (Triturus vulgaris) a užovku obojkovou (Natrix natrix). Na území Čimického údolí je významný výskyt ptáků. Hnízdí zde sýkora koňadra (Parus major), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), linduška lesní (Anthus trivialis), budníčci a pěnice pokřovní (Sylvia curraca). Na břehu Koztoprtského rybníka hnízdí mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) a ledňáček říční (Alcedo atthis).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cimick%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cimick%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD
Dojmy: Zajímavá přírodní památka, kterou jsem bohužel nenafotil.
