Navštíveno: 19. 1. 2022
Historie: Heřmanův dvůr je bývalá hospodářská usedlost v Praze 6-Dejvicích, která stojí v Šáreckém údolí. V místech zvaných V Podhájí vznikl po roce 1565 sloučením deseti menších samostatných vinic jeden vinohrad, na kterém byl uváděn lis. Již v této době zde byla vystavěna barokní usedlost v podobě drobného dvora. Kolem roku 1600 jej koupil novoměstský radní Vojtěch starší Koutský z Jenštejna. K usedlosti patřila kromě vinice také chmelnice, štěpnice, pole, louky, dvůr, dubový háj nad dvorem a mlýn, zvaný pouze Mlýnek, později přebudovaný na výletní restauraci „Na Mlýnku“. Koutský se roku 1618 zúčastnil stavovského povstání, trest mu byl ale prominut. Protože se nechtěl vzdát své víry, majetek prodal a roku 1627 odešel z Čech. Během třicetileté války byla usedlost zničena. Roku 1652 koupil pusté Podhájí zemský prokurátor Václav Michal Lhoták ze Lhoty a obnovený dvůr patřil jeho rodině do roku 1693, kdy ji koupil rytíř Václav Michal Znejovský z Korkyně. V roce 1718 zakoupil tento dvůr Maxmilián František Wendt, který k usedlosti připojil ještě vinici Vyšínku. V roce 1751 zakoupil usedlost Erasmus Josef Frauendienst, který ke dvoru připojil ještě další sousední vinici Rakařku. Hospodářství se rozšířilo na 23 jiter polí, 3 jitra pastvin, 2 jitra zahrad, 968 sáhů louky, 29 jiter další půdy a přes 10 jiter vinice. Někdy v průběhu 18. století došlo k barokní přestavbě tohoto dvora, a během této přestavby vznikly dodnes zachované barokní sluneční hodiny, které jsou datovány letopočnetm 1764. V roce 1821 zakoupil tento dvůr Josef Hendl, ale již bez vinice Rakařky. Roku 1849 prodal tento muž dvůr s částí pozemků Janu Demartinimu a mlýn si ponechal; dvůr dostal č.p. 84 a mlýn č.p. 85. Roku 1876 přistavěla Demartiniho rodina ke dvoru nový hostinec podle plánů Františka Hennera se stodolou a usedlost držela až do roku 1907. V tomto roce získal dvůr Leopold Ištvan, který přistavěl v usedlosti další stodolu, špejchar, šatny a toalety. Roku 1914 vznikla na pozemcích patrová vila č.p. 350 podle plánů arch. Josefa Kočího. Po skončení 2. světové války byl dvůr zkonfiskován a následně sídlil v areálu Výzkumný ústav zemědělský, který zde měl řeznickou a uzenářskou dílnu. Bohužel v průběhu 2. poloviny 20. století areál chátral a tak, i přes památkovou ochranu byly některé budovy stržené. Na počátku 20. století byl celý dvůr v havarijním stavu, a tak započala postupná rekonstrukce a přestavba areálu, kterou provedla firma MODINVEST mezi lety 2007 – 2009. Díky tomu se tato malebný barokní dvůr zachoval z většiny do současnosti. Do dvora na nepravidelném půdorysu je vstup pozdně barokní branou. Při severozápadní straně dvora stojí jednopatrová obytná budova na půdorysu písmene „L“ postavená do svahu. Na jejím průčelí se nacházejí sluneční hodiny. Na protější straně dvora stojí bývalé hospodářské stavby, špejchar, chlévy a stodola.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/He%C5%99man%C5%AFv_dv%C5%AFr
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/hermanuv-dvur-13432937
Zdroj: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/28906/BPTX_2010_1_11410_OSZD001_85306_0_56594.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Dojmy: Malebný barokní dvůr, který prošel mnoha úpravami.
