Navštíveno: 18. 1. 2022
Historie: Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy (KTF UK) je jednou ze tří teologických fakult univerzity. Jedná se o čtvrtou nejstarší fakultu této vysoké školy v Praze. Teologie byla v Praze vyučována již před založením univerzity, a to od zřízení biskupství v roce 973 při Svatovítské katedrále. Teologická fakulta pražské byla jednou ze čtyř původních fakult pražské univerzity, kanonicky ustanovené 26. ledna 1347 papežem Klementem VI., 7. dubna 1348 ji ustanovil Karel IV. jako římský a český král (pro kontroverzi ohledně data vizte heslo Univerzita Karlova). Pozice pražské univerzity se nezhoršila ani založením univerzity ve Vídni roku 1365. Založení pražské univerzity podléhající římskému papeži mělo souvislost se snahou avignonských papežů udržet monopol pařížské Sorbonny. Velké západní schizma roku 1378 posílilo pražskou univerzitu o české a německé profesory, kteří odešli ze Sorbonny – z nich pak většina v následujících desetiletích opět odešla na nově zakládané univerzity v Německu a v Krakově. V době šíření nauky Jana Viklefa Václav IV. v důsledků sporů mezi příznivci a odpůrci nové nauk vypověděl ze země konzervativní profesory teologie z pražské univerzity a tím byla činnost fakulty na celou husitskou dobu přerušena. Místo toho byla obnovena pražská katedrální škola a část studentů odcházela na italské univerzity. K obnově výuky došlo až po převzetí celé pražské univerzity jezuity v roce 1622. Monopol jezuitů byl za podpory císaře udržován až do druhé poloviny 18. století, a to proti námitkám pražského arcibiskupa i představitelů jiných církevních řádů. V roce 1752 vstoupil stát (za vlády panovnice Marie Terezie) do rozhodování o profesorském sboru. Při rozdělení pražské univerzity na českou a německou část roku 1882 zůstala zásluhou arcibiskupa Schwarzenberga teologická fakulta společná. Pod hrozbou vyloučení fakulty z univerzity však arcibiskup Schönborn dal nakonec svolení k rozdělení na českou a německou část, k němuž došlo v roce 1891. Také ale sílí sekularizační hlasy o církevní odluku teologické fakulty od univerzity. Po první světové válce arcibiskup František Kordač rozhodl o výstavbě arcibiskupského semináře v Dejvicích na pozemku, který původně byl metropolitní kapitulou věnován pro stavbu kostela, do té doby sídlil seminář v Klementinu. Nová budova z roku 1928 (resp. z let 1925–1927) je dosud sídlem semináře i fakulty. Podsklepenou čtyřpodlažní budovu č. p. 676 s půdorysem širokého U a v jejím vnitřku zezadu osově umístěný trojlodní kostel svatého Vojtěcha s kapacitou přes 1500 lidí a dvěma jehlanovitými věžemi a interiéry v byzantském duchu navrhl architekt František Havlena, arcibiskupský stavební rada. Vnitroblok po stranách od kostela vyplňují dvě seminární zahrady. V pravém křídle je i kuchyň a refektář (jídelna) o výšce dvou podlaží. Pod kopulí, která dominuje průčelí budovy ve stylu antického chrámu, byla domácí kaple. V přechodovém krčku mezi hlavní budovou a kostelem se nachází knihovna, archiv a sakristie. Dne 8. dubna 1919 schválilo Národní shromáždění zákon o zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké. Tato vysoká škola nebyla součástí Univerzity Karlovy. Většina studentů katolické fakulty byla při zavření českých vysokých škol na podzim 1939 poslána na nucené práce. V Břežanech byl zřízen náhradní arcibiskupský teologický ústav, kde však nesměli vyučovat profesoři z původní fakulty. V květnu 1945 obnovila fakulta činnost, a to až do konce studijního roku 1949–1950. V roce 1950 byla KTF odloučena od UK. Působila dále jako Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Litoměřicích. Dne 14. července 1950 vládní nařízení rozdělilo HČEFB na dvě nezávislé vysoké školy: Husovu československou bohosloveckou fakultu (husitskou) a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Dne 10. května 1990 byly do Univerzity Karlovy začleněny 3 teologické fakulty: Katolická teologická fakulta, Evangelická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta.
Brzy však na KTF UK došlo ke krizi. Byla velice vleklá. Již v roce 1994, když byl podruhé děkanem zvolen prof. ThDr. Václav Wolf, uvažoval velký kancléř fakulty, arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, o tom, že by jeho volbu vetoval, protože Wolf s ním odmítal spolupracovat a zahájit potřebné reformy. Nakonec to neuskutečnil, po slibu, že spolupráce obnovena bude. Krize se prohloubila tím, že v roce 1996 musel odejít z fakulty Ivan Odilo Štampach. Kvalitu výuky na fakultě pak napadl další kněz pocházející z podzemní církve z doby komunismu, Tomáš Halík. Oba chtěli výuku reformovat a modernizovat v souladu s rozvojem odkazu Druhého vatikánského koncilu. Wolf naproti tomu trval na pojetí fakulty jako kněžského učiliště, jakéhosi doplňku k semináři. Laici měli značně omezenu možnost studia a studenti jiných fakult UK neměli přístup na přednášky. V přijímání studentů vládla značná libovůle. Dne 8. prosince 1999 akademický senát fakulty zvolil Wolfa děkanem potřetí. Nastaly spory o právoplatnost takové volby, neboť podle zákona o vysokých školách a statutu UK je možno zastávat úřad děkana pouze dvakrát po sobě. Účelová úprava přijatá roku 1998 Akademickým senátem KTF neměla potřebné schválení Senátem UK ani Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Nakonec 28. února 2000 arcibiskup pražský z titulu své funkce velkého kancléře KTF UK volbu vetoval. Veto podpořila i většina českých biskupů, výslovně se proti němu vymezil litoměřický biskup Koukl. V roce 2002 kardinál Miloslav Vlk na výzvu všech biskupů České církevní provincie odňal Václavu Wolfovi kanonickou misi, což znamená, že mu bylo odebráno oficiální církevní pověření vyučovat teologii. Vatikánská Kongregace pro katolickou výchovu odnětí kanonické mise potvrdila.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_teologick%C3%A1_fakulta_Univerzity_Karlovy
Dojmy: Velmi honosná a okázalá budova.
