Navštíveno: 19. 1. 2022
Historie: Baba je přírodní památka, kterou tvoří nápadná skalní ostrožna na levém břehu Vltavy. V roce 1982 byla Baba označena za zvláště chráněné území a v roce 2002 získala lokalita status přírodní památky o celkové rozloze 5,99 ha. Tato lokalita byla hojně navštěvována přírodovědci už v 19. století, jelikož je významná z vědeckého i ochranářského hlediska. Dříve bylo ZCHÚ využívané jako pastvina (především pastva koz ještě za druhé světové války). Ale kvůli ukončení pastvy a dalších zemědělských činností se na Babě začaly šířit dřeviny, což představuje jeden z hlavních problémů v oblasti ochrany přírody. V roce 1968 se vypálila značná část území, aby se reguloval travnatý porost. Jeden z dalších zásahů do krajiny proběhl v roce 1974, jednalo se především o odstraňování invazní dřeviny, a to akátu. V roce 1976 se na místo akátu vysázel dub zimní (Quercus petraea), který ale dlouho nevydržel a přes léto uschnul. Od roku 2000 zde probíhá pastva stáda ovcí a koz ve snaze o řízenou péči. U této přírodní památky se jedná o skály a srázy údolí Vltavy tvořené monotónním sledem drob a břidlic kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienského proterozoika. Na několika místech jsou patrné proniky vyvřelin, a to především porfyritů. Jelikož jsou zde zastíněná chladnější a vlhčí místa s osluněnými teplými a suchými místy, nalezneme tu v různých částích svahů rozdílné druhy vegetace. Na osluněných částích roste převážně kostřava sivá (Festuca pallens) a tařice skalní (Aurinia saxatilis), na pozvolnějších svazích sesel sivý (Seseli osseum), na suchých drolinách ploník chluponosný (Polytrichum piliferum) a chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis). Baba je významnou lokalitou pro vzácné druhy, jako je např. křivatec český (Gagea schmidtii) a chlupáčci (např. Pilosella cymosa a P. echioides). Na terasách se substrátem bohatým na minerály je společenstvo skalní vegetace s dominantním česnekem šerým horským (Sedo albi-Allietum montani). Na místech se spraší se vyskytují společenstva kostřavových teplomilných trávníků (Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae), především tedy kostřava walliská (Festuca valesiaca), kostřava žlábkatá (F. rupicola), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) atd. Najdeme zde i teplomilné křoviny s převahou hlohů, růží a trnky. Na zastíněné straně skály roste osladič obecný (Polypodium vulgare), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Fauna se skládá z teplomilných bezobratlých živočichů. Hmyz je tu hojně zastoupen. Z blanokřídlých se zde vyskytují i vzácné druhy jako jsou například samotářské včely (Megachile apicalis, Rophites algirus…), zlatěnky (Chrysis scutellaris). Dále vzácné ploštice, střevlíci, mandelinky, nosatci, tesaříci, velké množství motýlů (můra osenice mnohoskvrnná – Chersotis multangula, otakárek fenyklový – Papilio machaon, vakonoši – Eumasia parietariella atd.), pavouci (sklípkánek pontický – Atypus muralis, stepník rudý Eresus kollari, slíďák Alopecosa schmidti atd.). Z obratlovců můžeme zahlédnout ještěrku zelenou (Lacerta viridis) a užovku hladkou (Coronella austriaca). Na Babu občas zalítne i poštolka obecná (Falco tinnunculus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a běžné křovinné druhy.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baba_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka,_Praha-Dejvice)
Dojmy: Malebná přírodní památka s výhledem na řeku.
