Navštíveno: 18. 1. 2022
Historie: Historie školy sahá hluboko do minulých století a odvíjí se od počátků výuky chemie v českých zemích. Prudký průmyslový vývoj v 18. století související s významnými technickými a přírodními objevy si vynutil založení Královského stavovského učiliště (pražské polytechniky), na níž byla dne 10. 11. 1806 zahájena výuka ve dvou odděleních, matematickém a chemickém. Na chemickém oddělení byla vedle všeobecné chemie vyučována i praktická chemie zaměřená na sklářství, železářství, běličství a barvířství. Postupně se počet oborů technické chemie rozšířil o pivovarnictví, cukrovarnictví, analytickou chemii, chemickou analýzu minerálů a technických plynů a další obory. Ve století 19. působila na chemickém oboru Pražské polytechniky řada významných osobností tehdejší vědecké obce. Základy technické chemie v Česku položili mezinárodně uznávaní profesoři Karl Augustin Neumann (1771–1866), Karl Napoleon Balling (1805–1868) a například autor první české vysokoškolské učebnice chemie a zakladatel principů českého chemického názvosloví Vojtěch Šafařík (1829–1902). Roku 1920, po reorganizaci Pražské polytechniky, vzniká Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako jedna ze sedmi škol nově vzniklého Českého vysokého učení technického (ČVUT). Prvním českým profesorem chemie byl Jan Staněk. Úroveň chemického učení na konci 19. století byla velmi vysoká a v první části 20. století dosáhl vynikající český chemik profesor Emil Votoček (1872–1950) významného mezinárodního ohlasu. Jeho jménem jsou nazvána nejvyšší ocenění, Votočkovo stipendium a Votočkova medaile, udělovaná VŠCHT Praha vynikajícím studentům a mimořádným osobnostem v oboru chemie. Vysoká škola přesídlila v 30. letech do novostavby dnešní budovy A (dále od Vítězného náměstí). Budova B byla určena pro fakultu zemědělskou, lesnickou a ústav Kloknerův. Na základní kámen se klepalo v roce 1925. Budova byla vystavěna podle plánů Architekta Antonína Engela. Na počátku 2. světové války byly zdejší vysoké školy zavřeno a události konce 2. světové války se dotkli i zdejších škol. V roce 1945 během Pražského povstání se bojovalo i v těchto ulicích a vzpomínka na tyto boje zůstala zachována na těchto budovách ve formě zachovaných děr po kulkách. Po znovuotevření českých vysokých škol v roce 1945 nese fakulta nejen nový název, ale i nové zaměření. Po odsunu sudetských Němců ze Sudet, kde byla koncentrována většina chemického průmyslu (sklářství, petrochemie, dusíkatá chemie), chybí kapacity na její technologickou obsluhu a údržbu, jakož i výzkumný personál. Po roce 1948 z důvodu vzniku železné opony dále dochází k rozhodnutí přesunout část chemické výroby, především petrochemie a výroby výbušnin, do vnitrozemí. Proto vzniká i specializovaná škola s tímto zaměřením v Pardubicích. Současně se ČVUT dělí na klasickou techniku, které zůstává původní název ČVUT a 3 samostatné vysoké školy: Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Vysoká škola zemědělská a Vysoká škola politická – později přejmenovaná na Vysokou školu ekonomickou (VŠE). Samostatná Vysoká škola chemicko-technologická v Praze tedy vznikla 1. 9. 1952 nedobrovolným rozdělením škol ČVUT z moci úřední, respektive politické a přejmenováním na původní předválečný název. Samostatná VŠCHT se od počátku skládala z fakulty organické technologie, fakulty anorganické technologie a fakulty potravinářské technologie. 1. září 1953 byla založena fakulta technologie paliv přejmenovaná v roce 1959 na fakultu technologie paliv a vody. V roce 1960 byla založena fakulta automatizace a ekonomiky. Přijímací řízení se před rokem 1960 skládalo pouze z pohovoru s vyučujícím, později pak byly zaveden písemné testy.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysok%C3%A1_%C5%A1kola_chemicko-technologick%C3%A1_v_Praze
Zdroj: https://www.archiweb.cz/n/domaci/historie-zazemi-cvut-v-dejvicich-saha-do-20-let-minuleho-stoleti
Dojmy: Jednoduchá a strohá stavba, která nese vzpomínky na Pražské povstání.
