Navštíveno: 27. 2. 2022
Historie: V roce 1233 získal Ďáblické panství řád Křižovníků s červenou hvězdou od královny Konstancie Uherské. V roce 1254 bylo panství rozšířeno o Ládví. Křižovníci zde budovali duchovní a hlavně hospodářské zázemí. Panství bylo určeno hlavně k zásobování jejich pražského kláštera a špitálů. Během husitských válek v 1. čtvrtině 15. století zabrali Ďáblice Pražané a následně se majitelé často střídali. Na konci 15. století zde byl majitelem opět řád. Tomuto řádu ale v roce 1526 panský dvůr vyhořel, ale již chvilku na to jej nechal velmistr Václav z Hradešína znovu vystavět. Snad v této době zde byla vystavěna snad renesanční možná raně barokní tvrz. V roce 1620 zkonfiskovali řádu křižovníků tento dvůr s tvrzí. Chvilku na to zakoupil zdejší panství Jan nejstarší Petráček z Vokounštejna, který byl pražským radním. Právě během tohoto prodeje je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 ale tento muž musel vrátit panství zpět do rukou řádu křižovníků s Červenou hvězdou. Jakou přesnou podobu měla tato tvrz nevíme, ale víme že se jednalo o kamennou věž obklopenou hospodářskými staveními. Během třicetileté války byli ďáblice s tvrzí vypleněny a vypáleny. V této době i zanikla zdejší tvrz. V roce 1740 byl zdejší Ďáblický dvůr sežehnut velkým požárem. Již po tomto požáru se řád rozhodl se zde na místě tvrze vystavět drobný barokní zámek s kaplí Nejsvětější trojice a sv. Václava. O obnovu zámku se zasloužil hlavně tehdejší řádový administrátor Jan Nepomuk Střecha spolu se svou matkou Juditou. Přestavbu v barokním slohu ukončily až roku 1755. Byla zbudována kaple s původním oltářem, řezbářskou výzdobou a freskami na klenbách z druhé poloviny 18. století. Ostatní prostory se nedochovaly. V témže roce vysvětil zámek s kaplí křižovnický velmistr Antonín Jakub Suchánek. Do makovice zvonice byl vložen mimo jiné vzácný kousek dřeva z vozu na němž bylo převezeno tělo sv. Václava ze Staré Boleslavi do Prahy. Barokní přestavbou vznikla dvoukřídlá patrová barokní zámecká stavba na půdorysu do L s nepravidelným bočním křídlem. Tento nedostatek se architekt snažil zakrýt přísně symetrickým uličním průčelím. Jeho sedmiosému rozvrhu se širokým vstupním rizalitem dominuje mohutná mansardová střecha s oktogonální zvoničkou. Zvonička je ukončena cibulovitou bání se zlaceným řádovým křížem s hvězdou. Rizalit je ukončen tympanonem se sochařskou výzdobou. Sochařská výzdoba velmi pravděpodobně pochází z dílny Ignáce Františka Platzera, někdy je však připisována F. Ublackerovi. Výzdoba rizalitu je tvořena dvěma po stranách stojícími anděly uctívajícími středovou sochu sv. Václava. Zámecká kaple Nejsvětější Trojice a sv. Václava byla původně barokně symetrickým prostorem. Skládal se z čtvercového centrálního prostoru lodi. Na jedné straně k ní přiléhal úzký pás presbytáře. Na protilehlé straně pak úzký pás s kruchtou. Tyto původní části kaple jsou pokryty obrazy s náměty praotce Abraháma. Malba je připisována Janu Ezechielovi Vodňanskému. Na ploše klenebního pasu nad varhanní kruchtou byla namalována část legendy ze života sv. Václava, který zde vykupuje pohanské děti, nechává je pokřtít a poté je vyučuje. Oltářní plátno zobrazuje sv. Václava uctívajícího Nejsvětější Trojici. Je zavěšeno na čelní stěně za oltářem v rokokovém rámu. Obraz v náročně pojednaném rokovém rámu je nesený dvěma anděli. Oltářní plátno je dílem Ignáce Václava Raaba. Po konci 2. světové války byl zámek znárodněn a stal se majetkem státního statku. Během tohoto období 2. poloviny 20. století postupně chátral. Ve 2. polovině 20. století některé drobnější prvky kaple zanikly. Relikviáře s drobnými obrazy sv. Heřmana a sv. Siarda, které byly umístěny ve štítu branek oltáře nebo dvě schrány na votivní dary v predelle hlavního oltáře. Dochovaly se drobné plastiky evangelistů, umístěné původně na poprsnici hudební kruchty a soška Panny Marie s Ježíškem. Pod kruchtou je dodnes znát vestavěný výklenek, původně propojený přes kovanou mříž s profánními prostory zámku. Výklenek měl vlevo v iluzorní výmalbě provedený symetrický protějšek. Lavice jsou dřevěné, barokní, pocházejí z doby kolem roku 1770, miska na svěcenou vodu ve tvaru mušle je zapuštěná do stěny do vchodu do kaple. Je vytesána z mramoru, těženého v křižovnických lomech ve Slivenci. Kaple byla počátkem 20. století symetricky rozšířena, přičemž řada uměleckořemeslných předmětů vzala za své. I přesto působí interiér jednotným rokokovým dojmem. Bohatě zlacené plastiky s inkarnáty, mramorování oltáře, světlý lehký tón nástěnných maleb vytváří intimní duchovní prostor tohoto jedinečného barokního skvostu. Nakonec se však zámek dočkal své obnovy, který proběhla někdy v průběhu 4. čtvrtiny 20. století a také v 1. čtvrtině 21. století.
Zdroj: Hrady, zámky a Tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-radu-krizovniku-s-cervenou-hvezdou-12942783
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8E%C3%A1blice_(z%C3%A1mek)
Dojmy: Malebný barokní zámek, který je dominantou zdejší historické návsi.
