Navštíveno: 17. 4. 2014
Historie: Historie Toulcova dvora, je velmi stará a přímo souvisí s celou historií Hostivaře. Doložená historie na tomto místě pochází již z 9. století, ale první písemná zmínka zde jde až z roku 1068 v Kosmově kronice. V tomto roce se zde utábořila vojska knížat Konráda a Oty, kteří odtud vyslali vyslance ke svému bratru knížeti Vratislavu II. V roce 1132 byla část Hostivaře darována špitálu Sázavského kláštera. Druhou část roku 1328 získal Vyšehradský kostel sv. Vavřince a sv. Klimenta. Třetí část Hostivaře pak získala patricijská Staroměstská rodina Rostů, z nichž je první zmiňován v roce 1327 a to jistý Fricek. V místě současné sýpky byla vystavěna gotická tvrz, která chránila brod přes Botič. Dvůr hostivař spolu s tvrzí je pak zmiňován v roce 1362. V tomto roce je na tvrzi zmiňován rychtář Petřík. Po tomto muži převzal rychtářský úřad a tvrz jeho příbuzný Vítek, který je zde zmiňován v letech 1403 a 1410. Během husitských válek zabrali zdejší vesnici husité, kteří ji prodali s tvrzí rychtáři Alešovi. V roce 1437 postoupil část vsi císař Zikmund Janu Zajímačovi z Kunštátu a druhou část Janu Rakovnickému z Perče, který tak získal tento poplužní dvůr s tvrzí. Po smrti Jana Rakovnického získal tvrz jeho syn Václav, jemuž jeho majetek roku 1503 potvrdil král Vladislav. Ten ale jelikož nemněl potomky, tak někdy na počátku 16. století postoupil tvrz svým sestrám Dorotě Vlčkové a Kateřině Švíkové. Po smrti Kateřiny nejdříve zdědil tvrz její syn a následně její vnuk Viktorin Švík z Telce. Po smrti Viktorina se majitelkou tvrze stala jeho matka Johanka, která se provdala za Jana Koutského z Kostelce. Ta v roce 1534 přepsala svůj díl hostivaře na svého muže a ten následně postupně skoupil celou Hostivař a následně nechal přestavět zdejší tvrz v pozdně gotickém slohu. Tato přestavba proběhla ve 40. letech 16. století a to víme díky tomu, že na přestavbě pracoval jistý zedník Martin, který ale nedostal zaplacenou dohodnutou částku a bylo následně soudní řízení. Z této přestavby se dodnes zachoval pozdně gotický vstupní portál do sýpky, tedy v té době do tvrze. Jan zemřel asi v roce 1554 a zdejší zboží zdědili jeho synové Karel a Pavel, kteří si majetek rozdělili. Karel však brzy na to prodal svou část svému bratru. Pavel zdejší zboží prodal roku 1569 Čeňkovi Mičanovi z Klinštejna. Následně v roce 1577 zakoupil hostivař purkrabí Vilém z Rožmberka. V roce 1578 se pak dozvídáme o podobě tvrze, která byla z části zděnou a z části dřevěnou věžovitou stavbou, která měla tři světnice. Následně v roce 1783 přešla Hostivař pod administraci zemské zprávy. Někdy na konci 18. století pravděpodobně byla celá tvrz spolu se dvorem barokně přestavěna, čímž získala svou současnou podobu a z tvrze se tak stala patrová sýpka. V roce 1818 je zde pak zmiňován nájemník Kristián Clam-Gallasen, a v této nájemní smlouvě je také zmiňován stav tohoto dvora, kdy zde byl lovecký zámeček, Stodoly, ovčín, Brána, a tvrz. V tomto stavu se zdejší dvůr dochoval více méně do současnosti. V roce 1866 se stal Hostivařský velkostatek majetkem království českého a od roku 1870 do roku 1919 si jej pronajala společnost první česká rafinerie cukru v Modřanech. Na konci 1. světové války byl dvůr zestátněn a jeho nájemcem se stal František Toulec, který zde hospodařil až do nuceného vystěhování v roce 1950. Dvůr získal státní statek, který zde udělal pastárnu na výrobu krmné směsi pro prasata a byla zde zřízena závodní kuchyně s jídelnou pro zaměstnance. Středověký zámeček byl pak v roce 1977 upraven na dům správce.
Zdroj: http://www.toulcuvdvur.cz/o-nas/historie/historie-dvora
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/sypka-3136957
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Dojmy: Krásně zapracovaný původní statek, který je dodnes funkčí. Člověk zde má možnost vidět již pomalu raritu a to lužiný les, také zde je replika, polozemnice, která byla na zdejším území v době ranného středověku.
