Navštíveno: 16. 1. 2022
Historie: Pražská tržnice (někdy též Holešovická tržnice) je památkově chráněný areál, který se nachází v prostoru mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím. Budovy v areálu nesou prvky secese a novorenesance; byly vybudovány v letech 1893–1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Na návrhu technologického toku , rozmístění budov a situování jatečního a tržního areálu se v roce 1885 podíleli městský inženýr Josef Srdínko, obecní starší architekt Antonín Wiehl, inspektor dobytčího trhu František Xaver Červený a předseda společenstva novoměstských řezníků Josef Štípek. Vlastní projekt pak vypracovala jateční kancelář pod vedením Josefa Srdínka a pozdějšího nástupce Ludvíka Čížka. Výstavba byla zahájena 6. března roku 1893 a 1. července 1895 byl areál slavnostně otevřen pro běžný provoz. Na výstavbě se podílela stavební firma Alois Elhenický. V letech 1925–1929 byla provedena modernizace za účasti firem Škodovy závody v Plzni, a. s., Českomoravská Kolben – Daněk. Do západní části byly z Bubenského nádraží přivedeny dvě koleje železniční vlečky. Byly zde i vykládací rampy, u kterých bylo možno obsluhovat až 18 vagonů najednou. Byly zde též chlévy pro různé druhy jatečního dobytka. Ve střední části stála administrativní budova, hostinec, pomník padlým v první světové válce z řad zaměstnanců jatek a jateční burza. Dále se zde nachází hlavní vstup do areálu, který je zdoben díly významných českých sochařů Bohuslava Schnircha a Čeňka Vosmíka[4], a budova vrátnice. V největší východní části byly kromě porážek podzemní chladírny, konírny, kotelna, strojovna, vodárenská věž se studnou a hasičská zbrojnice. Ze začátku jatka využívala páru z vlastní kotelny a plynové osvětlení. Po výstavbě Holešovické elektrárny byl do jatek roku 1932 zaveden teplovod a osvětlení bylo změněno na elektrické. Jatka byla vybavena čpavkovými chladírnami ze Škodových závodů Plzeň. Ocelové střešní konstrukce dodala firma Kolben-Daněk. V roce 1921 zde byla založena Řeznicko-uzenářská banka, jejímž prostřednictvím se realizovaly všechny platby za prodané a koupené zboží. V roce 1929 bylo jejím prostřednictvím proplaceno 73 milionů kilogramů masa a 85 milionů živého dobytka v ceně 1 870 000 000 Kč. U hlavního vjezdu z Bubenského nábřeží stojí na mohutných podstavcích dvě monumentální plastiky Muže s býkem, někdy zvané jako alegorie Trhu a Jatek. Na podstavcích jsou znaky hl. m. Prahy. Východněji je plastika Bohuslava Schnircha, západněji plastika Čeňka Vosmíka, obě z roku 1895. Po ukončení provozu jatek v roce 1983 došlo k přeměně jatek na tržnici. Původně měla být zaměřena hlavně na velkoobchod, ale brzy si našla oblibu i u drobných nakupujících. Nové řešení využití areálu se zachováním původního vzhledu budov vypracoval architekt Jiří Lasovský. V roce 1995 byla na padesát let pronajata soukromé akciové společnosti Delta Climatizer z Brandýsa nad Labem. V roce 2000 byla přestavěna dršťkárna a střevátna podle architekta Jaromíra Pitzingera na muzikálové divadlo a etážová chladírna byla adaptována na kanceláře. Mimo vietnamské tržnice se zde nachází celá řada dalších obchodů a služeb, jako například obchod s obuví, obchody s výpočetní technikou (má zde centrálu společnost Alza.cz), obchod se zahradní technikou, lékárna, myčka aut, různé restaurace a občerstvení, taneční klub a divadlo RockOpera Praha. Také zde probíhají farmářské trhy. Do roku 2012 tržnici provozovala společnost Delta Center. Město jí však nájemní smlouvu kvůli údajnému dvousetmilionovému dluhu na nájemném v roce 2012 vypovědělo a od začátku roku 2013 se snaží tržnici provozovat samo. Firma Delta Center ovšem dluh popírala, výpověď nerespektovala a chtěla se bránit soudně s poukazem na to, že do areálu investovala stovky milionů korun. V roce 2012 se uvažovalo o tom, že by v některém z objektů tržnice mohla být nová radnice městské části Praha 7.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_tr%C5%BEnice
Dojmy: Nádherný areál bývalých jatek, který v současnosti slouží jako tržnice.
