Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Kbely (německy Kbel) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha 19 (dřívější název Praha-Kbely). První písemná zmínka o Kbelích pochází z roku 1130, kdy daroval kníže Soběslav I. tuto ves Vyšehradské kapitule. Tato kapitula držela celou ves ještě v polovině 14. století. V průběhu 2. poloviny 14. století získal v této vsi jeden dvůr, který se stal vladyckým Mikuláš Litoměřický. Snad již tento muž zde nechal u tohoto dvora vystavět gotickou tvrz, která se nacházela někde u zdejšího návesního rybníka. V roce 1386 získal tento vladycký dvůr Pražský měšťan Augustin. Tohoto muže vystřídal roku 1395 vladyka Mareš z Kbel. V tomto roce je pak poprvé zmíněná zdejší tvrz, která měla podobu zděné věže s 1 m silnými zdmi. Během husitské války byla tato ves zabavena Pražany, kteří ji postoupili do soukromých rukou. Následně zapsal po konci husitských válek císař Zikmund tuto tvrz Martinu Mejsnárovi z Lužné, který ji držel i v polovině 15. století. V průběhu 15. století pak byla tato vesnice rozdělena mezi několik majitelů, mezi nimiž byla i Svatovítská kapitula. Na konci 16. století drželi zdejší tvrz bratři Jáchym mladší, Michal a Albrecht Slavatové z Chlumu. V roce 1620 byla část vsi, která patřila Svatovítské kapitule zkonfiskována vzbouřenými stavy. Mezi tyto stavy patřili i tito bratři, a tak po bitvě na Bílé hoře roku 1621 Jáchym a Michal utekly do emigrace a Kbely byli bratrům zkonfiskovány. V roce 1628 pak bratři prodali tuto tvrz, dvůr i vesnici Anně Zuzaně Slavatové z Rappachu. Během třicetileté války tato ves velmi utrpěla. Vesnice byla vypálena a úplně vylidněna. Během třicetileté války také zanikla zdejší tvrz beze stopy. V roce 1654 převzal tuto ves jako konfiskát kurfiřt Kristián Vilém z Brandenburgu. Tento muž si ale ves neponechal a daroval ji Svatovítské kapitule. V roce 1680 udeřila na tuto vesnici morová rána, která způsobila umírání zdejších obyvatel. V této době zakoupil tuto ves hrabě Romedius Johann Franz z Thun-Hohenstejnu sídlící v Děčíně. Tento muž následně tuto ves prodal Václavu Klementu von Salza. Od tohoto muže zakoupil tuto ves roku 1722 František Josef Černín, po němž získal ves Prokop Albert Černín. Následně ale započala sedmiletá válka, která probíhala mezi lety 1756 – 1763. Během těchto let byla vesnice silně poškozena, jelikož byla součástí strategických pozic. Během této válka tato ves v podstatě zanikla a vyprázdnila se. V roce 1785 nechal zde hrabě Černín na zemědělském dvoře vybudovat pivovar, jež fungoval až do roku 1923. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Vinoř. V roce 1895 se pak tato ves stala samostatnou obcí. V roce 1919 prodal hrabě Černín zdejší zemědělský dvůr řediteli Živnobanky Bělohříbkovy. Tento muž ale při chodu dvoru prodělával, a tak správu nad dvorem převzalo město Praha, které jej pronajímalo. Během druhé světové války zde byla umístěná velká síla Wehrmachtu, která zde byla i v květnu roku 1945. Tito vojáci ale postupně odsud ustupovali, a nakonec dne 9. května 1945 sem dorazila Rudá armáda. V roce 1946 byl dvůr znárodněn a stal se součástí místního JZD. Během tohoto období tento dvůr značně chátral. Toto JZD pak bylo již v roce 1955 zrušeno a následně celý dvůr byl beze stopy zbořen. Nakonec v roce 1968 byla tato ves připojena k městu Praha, kam patří do současnosti. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 7 216 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kbely
Zdroj: https://historie.praha19.cz/index.php/z-dejin-vzniku
Zdroj: Hrady, zámky a Tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Dojmy: Velká městská část, nacházející se severovýchodně od Centra, kde je několik zajímavostí.
