Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi původně kopírovala starou zemskou stezku. Ta vedla přes Boleslav, kde na počátku 10. století na soutoku řek Labe a Jizery vzniklo přemyslovské hradiště jako jeden ze strážních hradů. Tudy putoval kníže Václav ze svého pražského sídla do přemyslovského hradiště v Boleslavi. Poté, co byl 28. září 935 (nebo 929) ve Staré Boleslavi zavražděn před tamním kostelem sv. Kosmy a Damiána a jeho tělo v tomto kostele dočasně uloženo, byl roku 938 (nebo 932) převezen do pražské rotundy sv. Víta severní cestou dne 4. března, který byl poté označován za den "přenesení svatého Václava" (jako svátek). Na Proseku, na místě, kde průvod s mrtvým knížetem odpočíval, byl později (na přelomu 11. a 12. století) postaven kostel sv. Václava, jeden z nejstarších v Praze. Také na místě kostela sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi byl postaven kostel, který byl zasvěcen sv. Václavovi. Ve 14. století byl goticky přestavěn. Svatováclavská cesta vycházela z Prahy od Špitálské brány (Brány svatého Petra). Ta bývala v novoměstském opevnění až do roku 1663 blíže k Vltavě, v linii ulic Petrská – Pobřežní. Za ní pokračovala cesta přes Karlín (dříve Špitálsko) přibližně po dnešní ulici Pobřežní podél bývalého ramene Vltavy, v místě zvaném Švábky se stočila do Libně, nad hrází bývalého rybníka a podél sklepů nového Anglického pivovaru v usedlosti Kotlaska k vinici Císařecká, poté po dnešní Prosecké ulici ke kostelu sv. Václava. Zde se v době poutí scházeli poutníci ze všech směrů a po požehnání pokračovali do Boleslavi uctít památku knížete. Na tuto pouť navázali Jezuité, kteří řídili Mariánskou poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi. Z Prahy do Staré Boleslavi vedla poutní cesta za Palladiem, ochranným obrazem Českých zemí. Dnes je kovový reliéf Madony z poloviny 15. století nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí na hlavním oltáři staroboleslavského kostela Nanebevzetí Panny Marie, vysvěceného roku 1623. V rámci mariánského kultu založili pak jezuité roku 1674 Svatou cestu – Via Sancta. Za finanční pomoci šlechtických rodů nechali podél cesty vystavět výklenkové kapličky („Dne 13. září 1676 začali dělati Boží muka na Špitálsku ke cti Páně Bohu a Matky Boží i sv. Václava a arcibiskup Valdštýn je posvětil.“) Celkem takto bylo vystavěno 44 kaplí, které provázeli tuto poutní cestu. V souvislosti s výstavbou kaplí je zmiňován jezuita Jan Tanner, který ve své knize Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679) podrobně popisuje poutní zastavení spolu s přiložením rytiny původního obrazu kaple od pražského rytce Samuela Dvořáka a s informací: „Každé pak zastavení jest jedno od druhého vzdáli délky mostu Pražského“. Motivy ze života sv. Václava jsou převzaté z vydání „Serta“ P. Aegidia Himmelsteina, převora řádu sv. Augustina při kostele svatého Václava v Praze na Zderaze. Bohužel v průběhu 2. polovině 20. století přestali kaple být udržovány a postupně chátraly. Vnitřní reliéfy byly zničeny a většina kaplí zanikla. V roce 2019 vznikl spolek Via Sancta Mariana. Ten si klade tento cíl: "Na poutní cestě, kterou lemovalo 44 kaplí, kterých je teď pouze 13, bychom rádi obnovili chybějící a opravili poslední mohykány z původní cesty vybudované v roce 1692." Při první pouti, kterou spolek pořádal 31.12.2019, byly vztyčeny dřevěné kříže místo chybějících kaplí. Kříže jsou očíslované a označené Via Sancta Mariana. Bohužel jejich poloha je v některých místech jiná než historická poloha kaplí.
Kaple mají mezi dvojicí toskánských pilastrů niku zakončenou obloukem. Zastřešuje je nízký, trojhranný tympanon. Většina z nich má v tympanonu kruhové, slepé okénko. Vnitřní zadní stěna niky měla freskovou výzdobu: horní část každé kaple byla vymalována poutními mariánskými obrazy, dole pak byly výjevy ze života sv. Václava. Mariánský poutní obraz nebo socha dal každé z kapliček jméno – na obrázku byl v ozdobné stuze zapsán název poutního místa, odkud socha nebo obraz Madony pocházely. Uvnitř na bočních stěnách byla zapsána česky na jedné straně modlitba k Madoně a na protější straně byl popis zobrazeného výjevu ze života sv. Václava. Vnější fasáda kapličky byla po stranách oblouku niky pod římsou také zdobena – vpravo byl uveden donátor kaple a vlevo byl namalován jeho erb. Jako základní materiál ke stavbě kaplí posloužily cihly, opuka a tesaný pískovec. Těchto výklenkových kapliček bylo podél poutní cesty dlouhé 23 kilometrů původně postaveno 44, což odpovídalo invokacím loretánské litanie (měřeno od Poříčské brány; 21 km měří cesta k poslední kapli u kamenného mostu). Stojí po levé straně cesty, jsou od sebe vzdáleny 440 – 600 metrů a jejich průměrný rozměr je 530 x 300 x 110 cm. Kaple jsou podle poutních míst pojmenovány a jsou směrem od Prahy řazeny abecedně. Roku 1935 bylo Okresní jednotou musejní rozhodnuto o opravě kaplí a natření nabílo. Na jejich obnovu byla uspořádána sbírka, která do konce roku 1935 vynesla částku 12501,30 Kč a oprava byla ihned zahájena. V roce této opravy bylo kapliček evidováno 29: ty, které po přeložení silnic stály v poli, byly v relativně dobrém stavu a byly v nich viditelné horní partie výmalby, ostatní byly zchátralé. Do dnešních dnů zůstalo pouze 17 původních výklenkových kaplí. Ve Kbelích byly postaveny tři repliky a další tři jsou plánovány. V 90. letech proběhla další oprava kaplí městskými částmi, v katastru kterých kaple stojí. Další opravy probíhají od roku 2018 do současnosti. Ke čtyřem kaplím ve Kbelích a jedné ve Vinoři byly zhotoveny informační tabule jako součást naučných stezek. Některé z kapliček jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.
Tato kaple zvaná Kájovská byla vystavena nákladem Krumlovského arciděkana Bohumíra Kapouna. Po konci 2. světové války přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení bylo buď rozkradeno či zničeno. Nakonec se však kaplička dočkala roku 1992 záchrany a prošla opravou. Poslední rekonstrukce se kaple dočkala v roce 2022, který byla dokončena v prosinci téhož roku. Tato kaple se pak stala ukázkovou kaplí pro výstavbu zničených kapliček této poutní cesty.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Poutn%C3%AD_cesta_z_Prahy_do_Star%C3%A9_Boleslavi
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/poutni-cesta-z-prahy-do-stare-boleslavi-14848164
Dojmy: Krásná kaplička, která se dochovala ve své původní podobě. Tedy alespoň z většiny.
