Navštíveno: 20. 1. 2022
Historie: Římskokatolický kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Praze-Liboci se nachází v ulici Libocká. Vesnice Liboc (villa Lubocz) byla spolu s jinými darována klášteru benediktinů v Břevnově již v zakládací listině z roku 993; listina je však falzem ze 12. století, odráží tedy situaci té doby. Analogicky k dalším vsím tohoto kláštera je tedy pravděpodobně, že kostel byl postaven v době románské a tedy i v románském slohu. Dosvědčily to četné archeologické nálezy raně středověkého osídlení z blízkosti kostela a z klášterního dvora. Také zasvěcení kostela sv. Fabiánovi a sv. Šebestiánovi je pro období od konce 11. do 1. poloviny 13. století typické. Podle nespolehlivých zpráv Václava Hájka z Libočan měl být kostel založen již roku 992 knížetem Boleslavem II. na místě, kde pohanský pán Hradoboj z Ruzyně nechal zabít kněze a misionáře Prostivoje. Následujícího roku měla být celá ves Liboc i s kamenným kostelem předána břevnovskému klášteru. První jistá písemná zmínka o tomto kostele pochází z roku 1318 a je jisté že již existoval v průběhu 13. století. Roku 1421 pražská obec Liboc břevnovskému klášteru odňala a v kostele začali působit utrakvističtí kněží. Během třicetileté války byl tento kostel poškozen a následně byl rekatolizován. Po rekatolizaci dal kostel někdy mezi lety 1651–1685 obnovit nejvyšší purkrabí Bernard z Martinic a duchovní správa kostela připadla nejdříve faráři kostela Matky Boží před Týnem a následně františkánům u kostela Panny Marie Sněžné. Tato přestavba proběhla v barokním slohu. Vlastní farnost vznikla v Liboci až roku 1702. Libocký farář zprvu spravoval také Bohnice, úkolů na něj kladených však bylo příliš, a tak se roku 1738 Bohnice od libocké farnosti odloučily. I tak k libocké farnosti v následujících desetiletích přináležela Ruzyně, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře a Motol. Od konce 18. století se sice okrsek libocké farnosti začal zmenšovat, přesto však kapacita kostela přestávala vystačovat. Kostel byl navíc vlhký a tmavý, protože jeho podlaha se nacházela pod úrovní terénu. Farář František Lampa proto nechal vypracovat plány nového kostela, který by místo dosavadních 250–300 pojal 620 věřících. Roku 1842 byl starý kostel úplně zbourán a na jeho místě začal stavitel Karel Brusta stavět kostel nový. Kostel byl tak vystavěn v klasicistním slohu mezi lety 1842 – 1844 podle plánů architekta Karla Brusty. Oltářní obraz namaloval Josef Vojtěch Hellich a varhany vyhotovil pražský varhanář Gartner. Nový kostel byl vysvěcen v neděli 20. října 1844. Zároveň byl zrušen přilehlý hřbitov, který byl přeložen na nový hřbitov u Hvězdy. Po konci 2. světové války přestal být udržován a postupně chátral. Mezi lety 1990 – 1991 byl kostel opraven do své současné podoby. Farní kostel a budovu fary převzali roku 1992 do své správy pražští karmelitáni, kteří je dali adaptovat. V 90. letech byla také rekonstruována sousední budova bývalých jeslí pro Domov Svaté rodiny mentálně postižených osob, jimž slouží dosud.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Fabi%C3%A1na_a_%C5%A0ebesti%C3%A1na_(Liboc)
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-fabiana-a-sebestiana-15450803
Zdroj: https://www.hrady.cz/kostel-sv-fabiana-a-sebestiana-praha-6-liboc
Dojmy: Krásný kostelík, u kterého si říkám, jak asi vypadal původní románský kostel a jeho následná barokní podoba.
