Navštíveno: 19. 4. 2014
Historie: Území bylo obydleno již od pravěku, jak potvrzují archeologické vykopávky, jenž v této lokalitě probíhaly již od 19. století. Byly zde nalezeny nádoby s lineární keramikou, jakož i základy staveb a hroby z doby haštalské. Poslední vykopávky zde probíhaly v roce 2004. Nad Litovickým potokem vznikla malá tvrz. První písemné zmínka o tomto území pochází z roku 993. Jde o darovací listinu, ve které přenechal Boleslav II. les, tehdy zvaný Malejov s dvorem Hluboc (což je dnešní Liboc) nově vzniklému břevnovskému klášteru. Za husitských válek byl majetek břevnovskému klášteru zabaven Pražany. Roku 1492 se pozemky opět vrací pod správu břevnovského kláštera. Nejvýznamnější byla pro oboru Hvězda doba renesance, kdy zažila svůj největší rozvoj. Pro oboru je klíčovým rok 1526, kdy český král Ferdinand I. Habsburský založil v lese Malejov Novou oboru (pojmenování obora Hvězda pochází z pozdější doby až po stavbě letohrádku). Roku 1541 byl dřevěný plot nahrazen kamennou zdí, později byla obora rozšířena ještě o další pozemky v údolí Litovického potoka a byl v ní založen rybník. V rozvoji obory pokračoval i druhorozený syn Ferdinanda I. – Ferdinand Tyrolský, který založil již zmiňovaný rybník a hlavně lovecký zámek letohrádek Hvězda. Avšak kromě období rozkvětu se v historii obory nachází i časy devastace. Obora byla v historii s oblibou využívána jako tábořiště pro vojska, jenž ji využívaly jako zdroj dřeva a zvěře. Poprvé tak učinilo roku 1608 císařské vojsko Rudolfa II. vyslané proti svému bratrovi Matyáši Habsburskému. Roku 1611 zase byla Hvězda obývána pasovskými, jenž přitáhli vynutit rezignaci Rudolfa II. a přenechání trůnu Matyáši Habsburskému. 8. listopadu 1620 se stala obora dějištěm bitvy na Bílé hoře. V době třicetileté války hostila obora švédskou armádu. Ta si pak do své vlasti odvezla kromě rudolfinských sbírek mimo jiné i měděnou střechu letohrádku. Ale ani po třicetileté válce nebyl ve Hvězdě klid. Roku 1740 zde na jediný den tábořil bavorský král Karel VII. Bavorský se svými vojsky. I to stačilo na vystřílení veškeré zvěře a vykácení značné části lesa. O rok později se k nim přidala i vojska francouzská, jenž měla pomoci prosadit Karlovi VII. nárok na rakouské dědictví, jelikož neuznával Pragmatickou sankci. Doba pragmatického osvícenství Josefa II. se dotkla i obory Hvězda, jelikož letohrádek Hvězda byl přenechán vojenskému eráru a byl v něm zařízen sklad střelného prachu a do obory byl zakázán vstup. Hvězdě se nevyhnula ani druhá světová válka. Roku 1938 se zde konal svod koní z Čech a následně zde byly vybudovány kryty pro příslušníky SS. Po 2. světové válce se již dostalo oboře klidu (snad s výjimkou roku, 1960 kdy byl na pláni na Vypichu vybudován vojenský tábor kvůli celostátní spartakiádě) V roce 1962 byla obora spolu s letohrádkem a hromadným hrobem obětí bitvy na Bílé Hoře, jenž byl objeven při budování vojenského tábora, vyhlášena národní kulturní památkou.
V oboře se nachází několik skalních výchozů, a to jak přirozeného, tak i umělého původu. Nejvíce se jich nachází v jižní a západní části. Jedná se především o pískovec vzniklý před cca 100 miliony let. Pískovec je zde přítomen ve třech vrstvách, ve spodní části se nachází rezavě žluté až žlutošedé hrubozrnné kaolinitické pískovce peruckých vrstev se silnou příměsí vodnatého oxidu železitého. Nadloží je tvořeno žlutošedým středě zrnitým pískovcem. Obsahuje stopy po lezení a doupata mořských organismů. Třetí vrstva je tvořena nazelenalými až tmavě zelenými středně až jemnozrnnými pískovci s obsahem glaukonitu V této vrstvě se nachází řada zkamenělých organismů, zejména mlžů Lopha diluviana, Protocardia hillana a Rhynchostreon suborbiculatum. Nad touto vrstvou se již nachází nejmladší vrstva tvořená opukou. Tato hornina byla v minulosti důležitým stavebním materiálem a těžila se zde v malém lomu nedaleko letohrádku. Stáří zdejší opuky je odhadováno na 90 miliónů let. V této vrstvě byla nalezena řada zkamenělin, svědčící o pestrosti života v tehdejším moři. Z mlžů byli nalezeni: Mytiloides labiatus, Mytiloides hercnicus, Lima aspera, Spondylus spinosus a Exogyra lateralis. Z plžů Leptomaria seratiogranulata a Rostellaria reussi. Dále pak amoniti Mammites nodosoides, Collignoniceras woolgari. Kromě těchto organismů se v této lokalitě našly i pozůstatky raků, ryb, žraloků a dokonce i čelist a obratle mořského plaza z řádu plesiosauria.
Obora je významným refugiem pro některé druhy živočichů, zejména pro ptáky. V oboře bylo zaznamenáno hnízdění 60 druhů ptáků. Z nejběžněji se vyskytujících druhů můžeme jmenovat např.: pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs) , drozda zpěvného (Turdus philomelos), kosa černého (Turdus merula), pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla), sýkory (Parus), budníčky (Phylloscopus), strakapouda velkého (Dendrocopos major), lejska šedého (Muscicapa striata) či žlunu zelenou (Picus viridis). Lze se setkat i se sovami - konkrétně s kalousem ušatým (Asio otus) a puštíkem obecným (Strix aluco). Kvůli hnízdění ptáků se v oboře vytipovalo několik desítek tzv. doupných stromů, které se nechávají stát, aby v nich mohli ptáci nerušeně hnízdit. Obecně lze říci, že převažují ptáci hnízdící na stromech a keřích, neboť druhy hnízdící na zemi jsou rušeny psy. Obratlovci spjatí s vodou se nachází ve východní části obory, kde se nachází mokřad a rybník. Ten zde byl vytvořen roku 2004 na místě původní nádrže zaniklé v 17. století. Běžně se můžeme setkat se skokanem hnědým (Rana temporaria) nebo ropuchou zelenou (Bufo viridis). Vyskytuje se zde však i čolek velký (Triturus cristatus) a užovka obojková (Natrix natrix) . Obora již není určena pro chov zvěře, a tak jediný lovný savec, jenž se zde vyskytuje je králík divoký (Oryctolagus cuniculus), jenž je jakýmsi pozůstatkem z dřívějších dob. Z dalších savců můžeme jmenovat veverku obecnou (Sciurus vulgaris), kunu skalní (Martes foina), potkana (Rattus norvegicus), hryzce vodního (Arvicola terrestris), rejska obecného (Sorex araneus), ježky (Erinaceinae) a další. Významným hmyzím druhem vyskytujícím se v oboře je krajník hnědý (Calosoma inquisitor), jež je ohroženým druhem. Z dalších zajímavých druhů můžeme jmenovat tesaříka dubového (Plagionotus arcuatus), motýlici lesklou (Calopteryx splendens) či střevlíka měděného (Carabus cancellatus). Zajímavým druhem, vyskytujícím se v mokřadu ve východní části obory, je vrkoč útlý (Vertigo anguistior), jenž je ohroženým a chráněným druhem. Kvůli tomuto drobnému plži byl tento mokřad zařazen do soustavy Natura 2000.
Obora Hvězda je z botanického hlediska zajímavá přírodě blízkým složením dřevin. Nachází se zde smíšené porosty s převažujícím dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica) a habrem obecným (Carpinus betulus). Dále se zde vyskytuje lípa (Tilia), javor (Acer), jasan (Fraxinus), bříza (Betula), modřín (Larix), borovice (Pinus) a smrk (Picea) . Vývoj lesa v oboře probíhal nesoustavně, neboť v minulosti byl les několikrát zničen. Časem se též měnil způsob lesního hospodářství. Ve Hvězdě se na přelomu 18. a 19. století začaly vysazovat jehličnaté dřeviny na větších plochách (zejména smrk), což v kombinaci s holosečným lesním hospodářstvím mělo negativní vliv na vývoj lesa. Kombinace těchto faktorů vyústila ve 20. letech 20. století v hromadný úhyn smrkových kultur, způsobený bekyní mniškou (Lymantria monacha). Smrk byl nevhodně nahrazen borovicí černou (Pinus nigra) a akátem (Robinia pseudoacacia). Tyto dřeviny byly sice odolné, ale způsobily devastaci původní květeny. Zbylé smrčiny jsou často napadené troudnatcem vrstevnatým, jenž způsobuje hnilobu kmene. V současnosti se v oboře uplatňují šetrnější lesnické způsoby hospodaření, zejména výběrný hospodářský způsob. Tento způsob hospodaření se snaží zachovat různověký a druhově pestrý porost, a je doporučován pro plán péče. Z lesa se odstraňují náletové dřeviny, jako je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) , bříza bělokorá (Betula pendula) apod. V plánu péče je zahrnuto i vymýcení nepůvodních dřevin (trnovník akát a borovice černá) jež byly vysázeny po kalamitě ve 20. letech 20. století. Keřové a bylinné patro se skládá z běžných nitrofilních druhů jako je bez černý (Sambucus nigra), kuklík městský (Geum urbanum), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a ostružiník (Rubus). V západní části se nachází mokřad, ve kterém se vyskytují typická společenstva. Tento mokřad je součástí systému Natura 2000. V mokřadu se nacházejí např. druhy skřípina lesní (Scripus sylvatica), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), čistec lesní (Stachys sylvatica), chmel otáčivý (Humulus lupulus) či přeslička rolní (Equisetum arvense). Břeh nedalekého rybníka je lemován kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), lopuchem plstnatým (Arctium tomentosum) či puškvorcem obecným (Acorus calamus).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Obora_Hv%C4%9Bzda
Dojmy: Krásný park, který jakoby tvořil dojem že je nekonečný.
