Navštíveno: 16. 5. 2022
Historie: Malešice jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy. Na území Malešic se nalézá jedno z nejstarších archeologických nalezišť v rámci tzv. Velké Prahy, přestože geomorfologické a hydrologické podmínky na tomto území s převažujícími plochami náhorních plání bez vody neumožňovaly rozsáhlejší osídlení v pravěku ani ve středověku. Tato archeologická lokalita se nachází na návrší situovaném severně od rozcestí ulic Malešická a Rektorská. V letech 1982 -1985 zde archeologové postupně objevili cca 100 kusů drobné nepatinované štípané kamenné industrie z období pozdního paleolitu. Jedná se tedy o první bezpečně prokázané paleolitické sídliště v Praze i ve středních Čechách. Kromě tohoto významného naleziště nebylo na území katastru Malešic zatím objeveno žádné další osídlení nebo doklady pohřbívání z doby pravěku ani raného středověku, což je však způsobeno spíše nedostatkem uskutečněných archeologických průzkumů v této oblasti Prahy. V písemných pramenech jsou Malešice poprvé připomínány v roce 1309. (K roku 1309 je doloženo slovní spojení „in Malisicz“, v roce 1365 se uvádí „in Maleschitz“.) Název obce „Malešice“ neboli „Mališice“ je patrně odvozen od osobního jména „Mališ“ nebo „Mališa“ což znamená „malý člověk“ a znamená tedy „ves lidí Mališových“. Osadu tedy patrně vlastnil jakýsi feudál Mališ v období po rozpadu rodových společností a její založení tedy je jistě starší než první písemná zmínka. V roce 1309, kdy je osada poprvé zmiňována v listině, patřila část vsi vikáři Vojslavovi, který ji odkázal svatovítské kapitule. Kolem poloviny 14. století vlastnila druhou část vsi pražská rodina Píseckých. Poté se majitelé vesnice rychle střídali. V době před rokem 1368 vlastnil část Malešic pražský staroměstský patricij Meinlin. V roce 1396 držel ves Šimon Pulc, v roce 1407 jakýsi Přibík a v roce 1408 Heřman z Horek. Z roku 1408 pochází také první zmínka o zdejší středověké tvrzi. Na počátku husitských válek zabrali ves Pražani, ale nakonec se dostala do držení Prokopa Bervíka. Ve 40. letech 15. století zachvátil Malešice požár a poté musely být prodány s tvrzí i poplužním dvorem faráři mistru Janovi z Příbrami a v roce 1458 je již uváděn jako vlastník král Jiří z Poděbrad. Ve druhé polovině 15. století se ves stala majetkem Malešických z Černožic. Roku 1467 je uváděn jako vlastník Zikmund Malešický a roku 1509 Ladislav Malešický, který ves spolu s tvrzí, poplužním dvorem s poplužím, dvory kmetcí s poplužím a s hrdlořezskou krčmou v roce 1525 prodal spojeným městům pražským. V roce 1547 zabavil Malešice Pražanům císař Ferdinand I. za účast na protihabsburském povstání, ale již v roce 1549 je navrátil Novému Městu pražskému. Roku 1635 Nové Město pražské muselo ves prodat spolu se Štěrboholy generálu Janu Beckovi. Během třicetileté války byla při vpádu švédských vojsk ves téměř zničena. Později se stali dalšími majiteli Malešic Vratislavové z Mitrovic, kteří zde v letech 1686–1689 vystavěli zámeček. V roce 1727 koupila Malešice za 56 000 zlatých pražská univerzita (vrchnostenský dvůr, hospodu, 4 selské a 3 chalupnické usedlosti a kovárnu). Dnes ji připomínají názvy malešických ulic Na Universitním statku, Bakalářská, Rektorská nebo Mistrovská, ale rovněž ulic, která nesou jména významných univerzitních učitelů a rektorů – Bacháčkova, Bydžovského, Heldova, Janderova, Kampanova, Kaňkova, Niederleho, Strnadova, Zálužanského, Troilova nebo Vydrova, v níž bývala vyhledávaná malešická hospoda Na Kovárně. Ve druhé polovině 19. století, kdy došlo k prohlášení Prahy za otevřené město a zbourání hradeb, nastal bouřlivý rozvoj okolních obcí. Město se začalo rozpínat a v přilehlých obcích nastal stavební ruch, rozvoj průmyslu i příliv nových obyvatel, což se však Malešic téměř nedotklo. V roce 1843 v Malešicích žilo podle soupisu obyvatel 316 obyvatel, kteří bydleli v 39 staveních. Na začátku 20. století byly Malešice stále vesnicí, v níž se lidé živili hlavně zemědělstvím, sadařstvím, v zahradnictvích či provozovali drobné živnosti. Avšak brzy se bouřlivý rozvoj začal projevovat i zde. Začalo přibývat lidí pracujících v Praze, kteří se stěhovali na její periferie, a začalo se zde stavět. Po vzniku První republiky bylo 1. ledna roku 1922 zákonem o Velké Praze připojeno k dosavadním osmi pražským čtvrtím (Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Holešovice, Libeň) 37 okolních obcí a samosprávných okresů a vzniklo velkoměsto s 677 000 obyvateli. Velká Praha se rozdělila do devatenácti městských čtvrtí (okresů) a obec Malešice byla spolu s Žižkovem a Hrdlořezy zařazena do Prahy XI. V roce 1922 žilo v Malešicích ve 150 domech 1371 obyvatel. Navzdory zmíněné nové výstavbě zůstávaly Malešice okrajovou čtvrtí vesnického charakteru až do konce 50. let 20. století, kdy zde začala výstavba panelového sídliště pro tisíce lidí. Ještě po druhé světové válce se v Zeměpisném průvodci Velkou Prahou o nich píše: „K městské pražské čtvrti XI. připojeny byly jako periferní její části Hrdlořezy a Malešice, dosud oddělené od ní velkými lány polí a rozkládající se při výpadní silnici, směřující na Český Brod. Obě části jsou ještě málo dotčeny Prahou, i když také u nich již vyrostly obytné kolonie, zejména dělnické.“ Tomuto stavu též odpovídalo dopravní spojení městskou veřejnou dopravou; první autobus pražských Dopravních podniků přijel do Malešic až roku 1926 a tramvajová trať zde není dodnes. V roce 1949 bylo k. ú. Malešice začleněno do správního obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Strašnicemi, Zahradním Městem a částí Záběhlic). V roce 1960 byla převážná část k. ú. Malešice začleněna do nového obvodu Praha 10. V roce 1990 se tato území stala součástí městských částí Praha 10 a Praha 9. K 1. lednu roku 2000 žilo v Malešicích 9 891 obyvatel. Hustota obyvatel na 1 km² byla 2 350. Z celkové rozlohy malešického katastru o 382 hektarech zaujímá 40 hektarů zemědělská půda, 66 hektarů je zastavěných a 152 hektarů zabírají zelené plochy. Velkou část z celkové rozlohy zabírají dopravní komunikace, včetně železničních tratí. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 11 237 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Male%C5%A1ice
Dojmy: Větší městská část, nacházející se východně od centra, kde je několik zajímavostí.
