Navštíveno: 27. 8. 2022
Historie: Přírodní památka Kalvárie v Motole se skládá ze dvou navzájem oddělených skalních území po obou stranách Plzeňské ulice u Motolského krematoria v Praze 5. Zatímco jižní strana je poměrně odlehlým lesem, v severní části byl zřízen na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století lesopark, sloužící dnes nedalekému řepskému sídlišti jako rekreační oblast. Území bylo vyhlášeno chráněnou přírodní památkou v roce 1982. Má rozlohu 3,71 ha a rozkládá se v nadmořské výšce 285 až 318 metrů. Jde o typickou lokalitu motolského souvrství spodního siluru, jedna se o zvláštní geomorfologický útvar s výchozy bazaltových hornin a břidlic silurského stáří. Stratotyp oblastní litografické jednotky motolského souvrství tvoří zářez Plzeňské silnice a přilehlý svah Motolského údolí proti významnému geomorfologickému prvku Kalvarie. Výchoz v rýze Plzeňské ulice je jedním z nemnoha spodních oblastí tohoto souvrství, vyskytuje se zde jak graptolitová tak i negraptolitová fauna, např. ramenonožci (Niorhynx niobe a Valdaria budili) a hlavonožci. Mozaikovitý půdní profil je tvořen bazickými rankery, místy rankerovými kambizemi až pararendzinami.
Na území této přírodní památky se můžeme setkat s borovicí černou (Pinus nigra), modřínem opadavým (Larix decidua) a smrkem ztepilým (Picea abies) a také s trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), kterým od konce 19. století opakovaně zalesňují bezlesé skály. I přes to však zůstaly zachované nezalesnitelné jižní stráně s nezapojenou skalní vegetací, kde je hojně rozšířena bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a naopak vzácný výskyt čtyř druhů kavylů: kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) a reliktu česneku tuhého (Allium strictum), který najdeme v dost početné populaci na skále s křížem; toto místo je jedno z jeho nemnoha lokalit v Čechách. Také zde najdeme koniklec luční (Pulsatilla pratensis). Na severních svazích skal, a to včetně míst pod porostem borovice černé rosté pěchava vápnomilná (Sesleria albicans) a pcháč panonský (Cirsium pannonicum), avšak větší část porostu tvoří sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a při kraji lesního podrostu byl zaregistrován výskyt jetelu alpínského (Trifolium alpestre). Kdežto nad pravým břehem Motolského potoka, v západní části památky je malý zbytek habrové javořiny (Aceri-Carpinetum), také tam roste dymnivka dutá (Corydalis cava). Vcelku tuto část můžeme charakterizovat jako lesní porost s některými prvky suťového lesa a podrostem hájových jarních bylin. Další druhy, které se na lokalitě vyskytují, jsou např. silenka ušnice (Silene otites), řebříček (Achillia millefolium agg.), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), pelyněk ladní (Artemisia campestris), lnička maloplodá (Camelina microcarpa), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hadinec obecný (Echium vulgare), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), mochna písečná (Potentilla arenaria), mochna stříbřitá (Potentilla argentea), růže šípková (Rosa canina), krvavec menší (Sanguisorba minor), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare) a rozchodník bílý (Sedum album), čistec přímý (Stachys recta), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys). Význam lokality spočívá v přítomnosti některých vzácných teplomilných břichatek, např. nehojné hvězdovky kvítkovité (Geastrum floriforme), vzácné žaludice lysé (Disciseda calva), žaludice tuhé (Disciseda bovista) a prášivky žaludicovité (Bovista tomentosa).
Vyskytují se zde například bezkřídlí terikolní nosatci (Acalles Commutatus) a (Echinodera hypocrita), které žijí na území listnatého suťového lesa na svahu se severní expozice a dokazují, že malá svahová plocha přirozeného listnatého lesa ve východní části PP je zbytkem lesního porostu, který se v této oblasti udržel několik set let. Též zde byli zaznamenáni střevlíci Carabus intricatus, Carabus nemoralis a Abax carinatus, Abax ater, Abax parallelepipedus a taky vzácný brouk (Triplax rufipes). Kdežto na jižních svazích pozůstatků skalních stepi žiji teplomilní druhy bezobratlovců - hlemýžď páskovka žíhaná (Cepaca vindobonensis), ze brouků Olisthopus sturmii, Harpalus pumilus, Timarcha goettingensis, Luperus xanthopoda, Longitarsus celticus, Cassida pannonica, Apion penetrans, Sitona inops,Sitona longulus, Gymnaetron plantaginis, Otiorhynchus fullo, Trachyphloeus alternans, Trachyphloeus spinimanus, Trachyphloeus angustisetulus, Trachyphloeus asperatus, Brachysomus villosulus a zatím jediný nález v Čechách brouka Brachysomus subnudus. Také se zde vyskytují teplomilní pavouci jakož to stepník rudý (Eresus cinnaberinus), zápřednice zelenavá (Cheiracanthium virescens), drobná pavučenka sfingová (Trichopterna cito) anebo černá skálovka (Zelotes electus). Co se tyče půdních organismů se zde vyskytuje teplomilná škvorovka Catajapyx aquilonarius. Ze plazů v teto lokalitě žije bohatá populace ještěrky obecné (Lacerta agilis). Ze ptáků jsou hojně rozšířené takové hajní druhy jako drozd zpěvný (Turdus philomelos), budníček menší (Phylloscopus collybita) a mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus). Dříve na travnatých plochách převládal bohatý výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus), ale bohužel už vymizel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalv%C3%A1rie_v_Motole
Dojmy: Krásná přírodní památka, kde jsou nejvýraznějším prvkem skály.
