Navštíveno: 23. 6. 2020
Historie: Palác Straků z Nedabylic nebo také U sedmi čertů či U bílého koníčka je památka nacházející se v Praze na Malé Straně. Na místě dnešního paláce stál renesanční dům postavený na přelomu 16. a 17. Století. První písemná zmínka o tomto domě pochází z konce 16. století, kdy dům pojal část opevnění johanitského dvora. Ve dvoře domu měl liteckou dílnu sochař a mystik Adrian de Vries. Dům byl postaven v renesančním slohu a nechal jej postavit kupec Kryštof DIscatiato. Přestavbu do podoby barokního paláce realizoval po roce 1664 Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů (1622–1692), který jej právě v roce 1664 zakoupil, snad podle projektu Jana Baptisty Matheye. Současný název je odvozen od následujícího majitele hraběte Jana Petra Straky z Nedabylic (1645–1720) a jeho potomků, kteří dům vlastnili do roku 1748. Tento rod právě získal palác od potomků Ferdinanda, kteří se poměrně zadlužili. Jedním z pozdějších majitelů byl Karel Ignác Clary-Aldringen (1729–1791), který ho odprodal Josefovi z Valdštejna (1755–1814). V roce 1818 byl dům prodán měšťanům a jako šlechtické sídlo už využíván nebyl. Na začátku 2. poloviny 19. století zde sídlila dcera zemského advokáta Václava Němce, Luisa. Tato žena byla velmi podivínská a kladla svým nájemníkům zvláštní požadavky. Jeden malíř se jí pomstil tím, že namaloval šest čertů pod domovní znamení bílého koně. Odtud získal dům svůj název u sedmi čertů, jelikož ona měla být tím sedmým čertem. Po smrti Luisy roku 1895 získal dům špitál Šedých sester, který jej prodal magistrátu. Magistrát měl v plánu původě dům zbořit, ale roku 1912 byl darován Daylovu ústavu slepců, který zde sídlí do současnosti. Tento dům nechal dům opravit a byly tak objeveny fresky Jana Rudolfa Byseho. O minulosti i současném životě v domě pojednává i román Černobílé rty Petra Maděry. Objekt sestává z hlavní dvoupatrové budovy obrácené do Maltézského náměstí, kde je podloubí, a dále z jednopatrového zadního křídla a přízemního pravého dvorního křídla, které ohraničují dvůr přístupný z Lázeňské ulice. V jihovýchodním nároží palácové budovy jsou pravděpodobně pozůstatky věže, tvořící kdysi součást johanitského opevnění. Hlavní průčelí je raně barokní, druhé patro je o něco vyšší než první a kdysi sloužilo jako reprezentativní piano nobile. V interiérech jsou cenné zejména zachované nástěnné malby Jana Rudolfa Byseho, štuková výzdoba, barokní portály dveří a dveřní křídla.
Zdroj: https://www.neznamapraha.cz/dum-u-sedmi-certu/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Strak%C5%AF_z_Nedabylic
Dojmy: Zajímavý dům, který je ve skutečnosti palácem.
