Navštíveno: 13. 7. 2020
Historie: Podoba gotického kláštera není zcela známa. Výrazné relikty gotických konstrukcí však dokládají, že středověkého původu jsou všechny tři křídla kolem rajského dvora. Zbytky zdiva jsou dochovány především v jižním křídle. Byla zde zjištěna řada malých okének v prvním patře a také veliké hrotité okno kaple svatého Karla Velikého, která měla obdélný půdorys a procházela dvěma patry. Je přitom zřejmé, že budovy byly dvojpatrové. Křížová chodba však pouze přízemní. Rozvržení středověkých klášterních budov přitom zřejmě vycházelo z cášského vzoru. V současné podobě je areál kláštera výrazně ovlivněn barokními zásahy. Návštěvník nejprve vstupuje do parkově upraveného prostranství svíraného ze severu barokní budovou nové prelatury, na západě budovou staré prelatury a z jihu klášterním kostelem tvořeným gotickou osmibokou lodí, z východu navazujícím polygonálním presbytářem a věží na západě. Kostel je zastřešen trojicí výrazných barokních kupolových střech s lucernami. Od jihu přiléhá k lodi kostela barokní budova svatých schodů. Samotné budovy kláštera jsou vsunuty na západ a na prostranství zasahuje jenom malá část jejich východní fasády. Jsou komponovány přesně na ose klášterního kostela. Jejich maximální oddělení od veřejného prostranství symbolicky vyjadřuje oddělenost řeholního života v klauzuře. Klášter tvoří trojice barokně upravených křídel, doplněných čtyřkřídlým ambitem, obíhajícím kolem čtvercového rajského dvora. Fasády klášterních budov jsou velmi prosté a pochází z raně barokní obnovy. Směrem k západu do prostoru bývalé klášterní zahrady pak vybíhá dvojice křídel spíše hospodářského rázu.
Podoba gotického kláštera není zcela známa. Výrazné relikty gotických konstrukcí však dokládají, že středověkého původu jsou všechny tři křídla kolem rajského dvora. Zbytky zdiva jsou dochovány především v jižním křídle. Byla zde zjištěna řada malých okének v prvním patře a také veliké hrotité okno kaple svatého Karla Velikého, která měla obdélný půdorys a procházela dvěma patry. Je přitom zřejmé, že budovy byly dvojpatrové. Křížová chodba však pouze přízemní. Rozvržení středověkých klášterních budov přitom zřejmě vycházelo z cášského vzoru. V současné podobě je areál kláštera výrazně ovlivněn barokními zásahy. Návštěvník nejprve vstupuje do parkově upraveného prostranství svíraného ze severu barokní budovou nové prelatury, na západě budovou staré prelatury a z jihu klášterním kostelem tvořeným gotickou osmibokou lodí, z východu navazujícím polygonálním presbytářem a věží na západě. Kostel je zastřešen trojicí výrazných barokních kupolových střech s lucernami. Od jihu přiléhá k lodi kostela barokní budova svatých schodů. Samotné budovy kláštera jsou vsunuty na západ a na prostranství zasahuje jenom malá část jejich východní fasády. Jsou komponovány přesně na ose klášterního kostela. Jejich maximální oddělení od veřejného prostranství symbolicky vyjadřuje oddělenost řeholního života v klauzuře. Klášter tvoří trojice barokně upravených křídel, doplněných čtyřkřídlým ambitem, obíhajícím kolem čtvercového rajského dvora. Fasády klášterních budov jsou velmi prosté a pochází z raně barokní obnovy. Směrem k západu do prostoru bývalé klášterní zahrady pak vybíhá dvojice křídel spíše hospodářského rázu. Osmiboká centrální loď gotického kostela je zaklenutá pozdně gotickou cihlovou klenbou s kamennými žebry tvořícími složitější hvězdicový obrazec. Polygonální presbytář je uzavřen šesti stranami desetiúhelníka a zaklenut gotickou žebrovou klenbou. Klenba má šířku 22,8 metrů. Na opačné straně přiléhá k lodi zvonice, která svou výškou výrazně nepřevyšuje výšku lodi. Loď i presbytář jsou zevně zpevněny gotickými opěráky. Celek obíhá výrazná barokní korunní římsa nad níž vystupuje atika z téhož období. Loď, presbytář i věž jsou zastřešeny trojicí barokních kupolovitých střech s lucernami, a vytváří tak charakteristickou malebnou siluetu Karlova. Barokní je též předsíň a především budova svatých schodů na jižní straně kostela. Okna v prvním patře jsou tvarována gotizujícím způsobem po vzoru tzv. záclonových oken pozdní gotiky. Strukturálních gotismů, ale také prvků je však v této drobné stavbě více a dosti jednoznačně dokládají Santiniho autorství, stejně jako použití dalších, pro tohoto autora typických prvků, jakými jsou výrazně tvarované římsy, pásované pilastry při nároží, konkávně probrané oblouky ambitu vytvářející houpavý rytmus či nezvykle tvarovaná střecha.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_augustini%C3%A1n%C5%AF_kanovn%C3%ADk%C5%AF_(Praha)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_a_svat%C3%A9ho_Karla_Velik%C3%A9ho
Dojmy: Zajímavý klášter, u kterého sice nevíme jeho gotickou podobu, ale zachoval se velmi neobvyklý gotický kostel.
