Navštíveno: 13. 7. 2020
Historie: Kostel svatého Michala v Jirchářích stojí v Praze poblíž Národního divadla, konkrétně na Novém Městě v ulici V jirchářích. První zmínky o zdejší osadě pocházejí z tzv. zakládací listiny benediktinského kláštera v Kladrubech vydané knížetem Vladislavem roku 1115. V tomto roce se zde usadili benediktinští mniši a vybudovali zde osadu pro kolonisty s názvem Opatovice. Proto se dnes blízko kostela nachází ulice Opatovická. Osada sloužila zřejmě jako spojnice mezi Pražským hradem a Vyšehradem. S příchodem kolonistů byl vybudován románský kostelík sv. Michala. Kostel sloužil jako farní. Ve druhé polovině 13. století byl kostelu přiřazen farář. V roce 1348 byla osada zahrnuta do Karlova Nového Města a kostel fungoval jako ostatní farní kostely Nového Města. Podací právo nad kostelem drželi převážně novoměstští měšťané a menší procento pražští arcijáhni. V roce 1369 byl zřejmě románský kostel stržen a nahrazen gotickým kostelem. Gotická stavba byla postavena s věží orientovanou na západ, s obdélnou plochostropou lodí, s lichoběžníkovým presbytářem a s asymetrickou klenbou, díky které je stavba velmi pozoruhodná. V roce 1387 byl kostel rozšířen přistavěním severní boční sklenuté lodi. Loď obsahuje druhotně prolomený okenní portál, který dříve skrývala předsíň. V roce 1399 se ke kostelu připojila farní škola. Před rokem 1402 byla přistavěna jižní boční loď s východní kaplí. V 15. století je doložena vazba mezi kostelem sv. Michala a Zbraslavským klášterem. Roku 1511 byly zaklenuty prostory hlavní a jižní lodi. Ve druhé polovině 16. století přidali stavitelé renesanční obloučkový štít severní předsíni. Typickým znakem kostela byla úzká, vysoká, gotická, sanktusní věž nad presbytářem a také zděná chodba, která je nesena velkým obloukem. Chodba vede ze zpěvácké kruchty do domu č.p. 152, tehdejší fary. Protestanti kostel spravovali až do roku 1621, kdy kostel přešel pod katolickou správu. Tím ztratil farní statut a byl podřízen kostelu sv. Vojtěcha V Jirchářích. Díky Marii Magdaléně Krečmerové byla při severní lodi postavena centrální kaple Ukřižovaného Spasitele a sv. Marie Magdalény s oltářem a hrobkou zakladatelky. Též byla přestavěna sakristie.
Po požáru roku 1717, kdy byl kostel jen lehce poškozen, jej začali stavitelé barokizovat. Byla zazděna dvě gotická okna v presbytáři. Jako náhrada sloužila dvě nově vybouraná okna oválného tvaru. Presbytář vybavili barokní křtitelnicí, která se zachovala dodnes. Dále došlo k zaklenutí sakristie a vybudování nového schodiště na kruchtu, která byla taktéž přestavěna. Následovaly úpravy severní předsíně a portálů. Roku 1722 byla přestavěna věž, která celou barokní přestavbu zároveň ukončila. Roku 1770 zde přibyl nový hlavní oltář. Císař Josef II. nechal svým výnosem roku 1787 kostel zrušit. O dva roky později jej koupil pražský obchodník František Kehrn. Ten roku 1791 prodal kostel německým evangelíkům augsburského vyznání, kteří jej využívali jako modlitebnu. Podle císařského nařízení však evangelické modlitebny nesměly mít věž a obec tedy byla vybízena k jejímu zboření a úpravě exteriéru kostela jako měšťanského domu. Než však k tomu došlo, bylo toto nařízení změněno a kostel byl ponechán bez těchto změn. Protestanti přispěli novými varhanami. Také přidali lavice a lustry. Později, v roce 1817, byl kostel nově omítnut a poté byla nainstalována kazatelna. Roku 1838 došlo k vybudování zdi s branou, která na západní straně ohrazovala volný prostor kolem kostela. Roku 1882 byla stržena severní předsíň a stavitel J. Blecha staticky zajistil celý objekt. Roku 1904 byla vytvořena dvě západní okna. Při regotizaci došlo k obnově obou východních gotických oken presbytáře a zazdění barokních oválných oken. Na stejné straně byl odstraněn barokní portál a revitalizováno gotické okno v portálu. Vedle tohoto portálu bylo odhaleno zazděné lomené okno, které je skoro stejné jako okno v jižní kapli. Barokní báň byla pokryta novou měděnou střechou. Gotické jádro bylo zbaveno omítky. V roce 1920 proběhla rekonstrukce a byla rozšířena varhanní kruchta. Od této poslední rekonstrukce se podoba kostela příliš nezměnila.
Kostel má podobu velmi nepravidelné a členěné stavby, která má vevnitř zachovanou křížovou klenbu. Zajímavé jsou také náhrobníky, které se nachází uvnitř kostela. Figurální náhrobník Kristiny Popelavé z Vesce (rok úmrtí 1522). Nachází se v podestě schodiště, které vede na kruchtu. Další znakové mramorové náhrobníky jsou instalovány v západní stěně lodi pod kruchtou. Jedná se o náhrobníky Jana Šturma (rok úmrtí 1568) a Alžběty Malovcové z Chejnova (rok úmrtí 1620). Ke kostelu přiléhá zahrada, která je po nedávné revitalizaci v otevíracích hodinách přístupná veřejnosti. Na místě nynější zahrady je doložena existence hřbitova z roku 1381. Tento prostor hřbitova byl následně ve 20. století upraven na prosto dětského hřiště.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Michala_v_Jirch%C3%A1%C5%99%C3%ADch
Zdroj fotka interiéru: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Michala_v_Jirch%C3%A1%C5%99%C3%ADch
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-michala-15332591
Dojmy: Krásný gotický kostel, který si dodnes zachoval více méně svou historickou podobu.
