Navštíveno: 23. 6. 2020
Historie: Swéerts-Sporckův palác (také Sweerts-Šporkovský palác) či jen palác Špork je komplex dvou barokních budov v pražském Novém Městě, s hlavními průčelími v ulici Hybernská č. 3 a č. 5, čp. 1036/II a 1034/II. Palácový komplex se skládá ze dvou budov, které vznikly v různých obdobích, jsou architektonicky odlišné a mají i různé majitele. Původně se na tomto místě nacházeli středověké gotické domy, které známe ze zmínek v letech 1463 a 1464. Na počátku 17. století držel zdejší palác Valentin Kochan z Prachové, který byl ale za účast na Stavovském povstání popraven. Následně zámek držel finančník Jean de Witte, kterého vystřídal rytec Václav Hollar. Následně tento palác chátral a v roce 1694 jej zakoupil hrabě Karel Joachim z Bredy. Tím se dostáváme k levé západněji položené budově (Hybernská 1036/3), která je barokní dvoupatrový palác postavený v letech 1694–1699 podle projektu architekta Jana Baptisty Matheye pro Karla Jáchyma Bredu. Už v roce 1699 palác koupil František Antonín Špork, který zde v roce 1701 otevřel první stálou divadelní scénu v Praze. Hrabě Špork divadlo provozoval až do roku 1634, respektive do své smrti v roce 1638. V roce 1757 palác vyhořel, a tak byl v 60. Letech 18. století obnoven. Jeho vnuk Jan František Kristián Swéerts-Sporck později získal i sousední palác a nechal pak upravit obě budovy. Levá část byla po roce 1783 přestavěna Antonínem Haffeneckerem ve stylu klasicismu. Po smrti Heffeneckera pokračovala rekonstrukce pod vedením Ignazzia Giovanniho Palliardiho. Rozlehlé uliční průčelí s 15 osami je členěno dvěma tříosými rizality s trojúhelnými štíty. Sochařská výzdoba na atice včetně dvou kamenných edikulových portálů s antickými božstvy je z dílny Ignáce Michala Platzera (syna Ignáce Františka Platzera). Pravá, východní budova (Hybernská 1034/5) je jednopatrový klasicistní objekt přestavěný roku 1790 z původního barokního paláce podle návrhu architekta Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Z původní stavby se dochoval zejména vstupní portál, který je analogický se dvěma portály sousední levé budovy (čp. 1036). Sochařskou výzdobu vytvořil opět Ignác Michal Platzer. Budova má nad sedmiosým uličním průčelím výrazný segmentový štít, jehož tympanon vyplňuje štukový reliéf s motivem lovu ptáků. Tato rozsáhlá rekonstrukce ale rod Swérts-Sporck finančně vyčerpala a tak byla nucena paláce prodat. Celý komplex koupil spekulant Josef Černáč a byl po roce 1803 opět rozdělen a po částech prodán. Palác často měnil majitele, až ji získal roku 1844 stát, který si jej v následujících dobách udržel. Moderní přístavba v zadní frontě z let 1923–1925 byla určena pro Anglo-československou banku a byla realizována dle návrhu Josefa Gočára v ustupujícím art déco a konstruktivismu. Během druhé světové války došlo k zabrání celého objektu gestapem, později byly vlastníkem Československé státní dráhy a palác sloužil jako kancelářská budova. V sedmdesátých letech 20. století přešla levá budova pod správu Univerzity Karlovy v Praze a slouží Filozofické fakultě, především jejímu Ústavu translatologie. V letech 1998 – 1999 proběhla celková rekonstrukce tohoto paláce.
Zdroj: https://utrl.ff.cuni.cz/cs/ustavkatedra/vyucujici/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sw%C3%A9erts-Sporck%C5%AFv_pal%C3%A1c
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/palac-sweerts-sporckuv-15334635
Dojmy: Krásný palác, který se v současnosti skládá ze dvou palácových budov.
