Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny, ev. č. 1109, je významnou geologickou lokalitou. Správu této přírodní památky (PP) provádí Magistrát hlavního města Prahy. Nachází se zde stratotyp bělohorského souvrství. Je zde odkrytý profil hranice cenomanu s turonem. Zlatá opuka z tohoto lomu je používaná už od středověku a kámen je v posledních sto letech užíván zejména při rekonstrukci pražských památek. Lom byl pro těžbu opuky užíván jíž od 1. poloviny 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda sv. Maří Magdaleny, avšak první písemně doložené využití této opuky najdeme až v 2. polovině 19. století, kdy byla použita pro výrobu oltářů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863). V letech 1868-1873 se používala při rekonstrukci chrámu sv. Víta, který byl postaven z bělohorské opuky, která v té době byla již vytěžená. Dále se kopaninská opuka používala k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům, zejména při obnově pražských památek. V červenci roku 1988 vyhlásil NV hl. m. Prahy tento lom za zvláště chráněné území. Již dne 1. září 1988 pak byla vyhlášená přírodní památka o celkové rozloze 1,94 ha. V roce 2006 bylo pozměněno vymezení území památky. Lomy se v obci původně nacházely dva a až v roce 1948 došlo k jejich spojení v jeden. Momentálně je těžba v lomu pozastavena. Doposud vytěžená opuka se nadále využívá při opravách pražských památkových budov, jelikož nahrazuje původní kámen, který byl na jejich stavbu využit. Těžba zde se musela provádět ručně jen s minimální mechanizací, jelikož by odstřely a těžká technika poškodily trhlinami skalní bloky, které by pak nebyly použitelné pro sochařství. Nejžádanější je vrstva zlaté opuky. V lomu byly těženy křídové sedimenty. Jedná se o jemnozrnné, šedé až žlutavé opuky bělohorského souvrství (spodní turon), kterým se také říká zlatá opuka. Petrograficky se jedná o písčito vápnité prachovce až jílovité vápence. Velký podíl v nich mají i jehlice houbovců, takže se jedná o spongilit. Sedimentace probíhala v relativně klidném prostředí. To nastalo po prohloubení moře ve spodním turonu. Najdeme zde také pyritové konkrece někdy zvětrané na limonit. V lomu je odkrytý vrstevní sled o mocnosti přibližně 12 m, samotná "zlatá opuka" - tedy nejkvalitnější materiál - je přítomna ve vrstvě 80 až 120 cm mocné a nachází se na bázi zpřístupněného sledu vrstev. Podloží opuk je tvořeno měkkými vápnitými slínovci a jílovci. Tato vrstva ukazuje na eustatický zdvih hladiny na hranici cenomanu a turonu. Nachází se zde uznávaný stratotyp bělohorského souvrství. Kopaninské opuky jsou chudé na makrofosílie. Najdeme zde úlomky schránek mlžů a dírkonošců (foraminifera). Řídce se zde vyskytují i mlži Inoceramus labiatus, Inoceramus hercynicus, Inoceramus cuvieri. Z hlavonožců jsou to amoniti Lewesiceras paramplum a Collignoceras woolgari. Také zde můžeme najít plže Leptomaria seriatogranulata a Turitella multistriata. Původně činná část lomu je území bez botanického významu - naopak je nutno bránit zarůstání. Ale do okrajové části areálu zasahuje cenná enkláva skalní kostřavové stepi a fragmenty květnané stepi. Vhodné podmínky pro tyto stepi umožňuje opukové podloží s vysokým obsahem vápníku. Z plazů zde byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Opukov%C3%BD_lom_u_P%C5%99edn%C3%AD_Kopaniny
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Opukov%C3%BD_lom_u_P%C5%99edn%C3%AD_Kopaniny
Dojmy: Zajímavé místo, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit fotografie.
