Navštíveno: 25. 2. 2022
Historie: Řepy (německy Rüben) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, které jako jediné tvoří území městské části Praha 17 v městském obvodě Praha 6. Nacházejí se na západě města, severně od vjezdu dálnice D5 do Prahy. Vesnice Řepy vznikla kolem 13. století. První písemná zmínka o Řepích má dle místních zdrojů, které jsou přebírány, pocházet z roku 993 ze zakládací listiny Břevnovského kláštera. Tato listina je však diplomatické falzum z 13. století a název obce se v ní neobjevuje. Podle listiny datované do roku 1264 dědicové po pražském měšťanu Frovinovi přenechali vesnici Řepy za 60 hřiven stříbra opatovi Břevnovského kláštera. Dle Antonína Profouse se jednalo o opata Martina, jenž byl v čele Břevnovského kláštera v letech 1253-78. Vesnice se nazývala "Zepy" nebo "Žepy", dle Antonína Profouse původem ze slova žep – kapsa, (dochované na Balkáně u jižních Slovanů) a zůstávala osadou, připojenou k Liboci. Na počátku 17. století patřila tato vesnice Jiříku Údrčskému z Údrče a na Třeblívcích, který ji roku 1614 prodal Gothardovi Žďárskému ze Žďáru. Následně byla tato ves nejdříve připojena k panství Červený Újezd a následně se stala součástí Tachlovického panství. Do tohoto panství patřila do roku 1848, kdy po zrušení patrimoniální správy se stala samostatnou obcí. V roce 1872 bylo jižně od Řep zbudováno nádraží pro nedalekou vesnici Zličín. Tím získala obec napojení na železniční síť tehdejšího českého království. Od roku 1859 se Řepy zapsaly do historie novostavbou berounského kostela Svaté Rodiny s klášterem a ženskou trestnicí, které založila a vedla Kongregace sester boromejek. Proslavil ji zločinec Václav Babinský, který zde dožil jako zahradník a je zde pohřbený. Po roce 1990 se boromejky do Řep vrátily a v rekonstruovaných objektech obnovily Domov svatého Karla Boromejského s nemocnicí a provozem zdravotní služby vězeňkyň. V prvorepublikové konjunktuře průmyslu se proslavila řepská továrna Studnička & Obrdlík, zejména svými visacími zámky značky JASO. Založil ji řepský zámečník Jaroslav Studnička (1895–1965), rodinná hrobka se sochou Jenky Studničkové patří k nejvýraznějším na Řepském hřbitově. Pro rozvoj Prahy jako hlavního města samostatného Československa bylo v rozvojových plánech z počátku 30. let počítáno s výstavbou rodinných domů v prostoru současného panelového sídliště, lokalitě Na Fialce a v soutěsce motolského potoka u dnešního krematoria. Obytný komplex měl zahrnovat i železniční rychlodráhu, která by směřovala z Vypichu. Z uvedeného plánu nicméně byla realizována pouze ulice Na Moklině na okraji starých Řep a lokalita Nové Řepy v blízkosti Bílé Hory. V roce 1964 měly Řepy jako samostatná obec stát podle platného územního plánu hlavního města Prahy stát ještě mimo hlavní město a dokonce i mimo plánovaného městského okruhu (který měl být veden přibližně dnešní ulicí Slánská). Areál kláštera Kongregace sester boromejek sloužil jako věznice; zahrada byla dána do správy Výzkumnému ústavu zemědělské techniky. V obci se nacházely dva rybníky; hlavní ulice (dnes Žalanského) nesla název po Klementu Gottwaldovi. V roce 1968 byly Řepy připojeny k Praze spolu s řadou dalších okolních obcí. Panelové sídliště se objevilo teprve v územním plánu pro Prahu z roku 1971, a to v podobě menší, než ve které bylo později realizováno. Počítalo se s výstavbou spíše nesouvislého celku obklopující původní vesnici, nežli kompaktního obytného souboru. Do sídliště měla být zavedena tramvajová doprava, a to tratí z Bílé Hory a z Motola. V téže době se již objevila varianta trasování Pražského okruhu západně od Řep v podobě, ve které byla realizována na přelomu století. Navržena byla rovněž i tzv. Břevnovská radiála, dopravní komunikace, která měla zajistit rychlostní spojení silnice č. 6 s centrem metropole. V roce 1975 byla zahájena výstavba autobusových garáží v Řepích. V polovině 80. let 20. století bylo v oblasti, která byla již v 20. a 30. letech 20. století zamýšlena pro výstavbu rodinných domů, realizováno sídliště pro dvacet tisíc obyvatel. Jeho podobu přinesl územní plán z roku 1976. Výstavba sídliště probíhala po částech směrem od východu na západ. To bylo rozděleno na dva celky (Sídliště Řepy I a Sídliště Řepy I). Severní a západní okraje sídliště byly dokončovány v letech 1989 až 1990. Dosavadní urbanistická koncepce dalšího rozšíření sídliště, hlavně směrem na západ ke Zličínu, byla obnovena v letech 2016–2020. Od podzimu roku 1988 je v provozu tramvajová trať, spojující Řepy s centrem Prahy. V roce 2010 prošla tato trať kompletní rekonstrukcí. V roce 2014 proběhla kompletní revitalizace Řepského potoka. Městská část Praha-Řepy do roku 1994 nezahrnovala jižní, převážně sídlištní část katastru Řep – tvořila ji pouze severní část včetně starých Řep až ke Karlovarské ulici včetně bělohorského poutního areálu, který tuto ulici přesahuje. Vyhláškou 9/1994 HMP byla k městské části s účinností od 18. listopadu 1994 připojena i jižní část katastrálního území Řepy, která do té doby patřila k městské části Praha 6. Od roku 1996 má městská část Praha 17 i novou budovu radnice, která se nachází v ulici Žalanského. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 22 461 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98epy
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Dojmy: Poměrně velká městská část, nacházející se západně od centra, kde je řada zajímavostí.
