Navštíveno: 30. 12. 2017
Historie: Tento barokní palác byl postaven kolem roku 1700 na místě několika starších domů. Nejstarší zmínka o některém z nich pochází z roku 1402 a poté z roku 1413, kdy byl dům prodáván (tento doklad uvádí název domu „U koz“). Po husitských válkách došlo k rozšíření domu zhruba na jeho dnešní rozlohu. Pak byl mj. ve vlastnictví Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic či Adama z Valdštejna. Nejpozději na počátku 17. století byla část paláce u Štupartské ulice rozšířena a sloužila jako sladovna. Ve 2. čtvrtině 18. století se majitelem domu stal Niklas Hartmann von Klarstein. Během jeho vlastnictví v domě bydlel Jan Petr Molitor a před rokem 1738 zde zhotovil dnes již zaniklé fresky. V roce 1752 palác koupil řád zbožných škol pro svou kolej (z této doby se dodnes dochovala socha sv. Jana Nepomuckého v průčelí ve výklenku mezi patry z doby kolem roku 1755) a v roce 1780 se stal měšťanským majetkem a vznikla v něm patrně manufaktura na výrobu hedvábných tkanin a suken. Zhruba v této době byl upraven raně klasicistně, nejspíše Františkem Hegerem. Dvě různé části, ze kterých je dnes složeno průčelí do Štupartské ulice, vznikly v průběhu 18. století dočasným rozdělením domu. V přízemí domu je dřevěná socha Hérakla se lvem patrně od Jana Jiřího Bendla z let 1675–1680, ve dvoře je faksimile plastiky Lehkomyslnost ze souboru Ctností Matyáše Bernarda Brauna.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Menhartovsk%C3%BD_pal%C3%A1c
Dojmy: Zajímavý palác, stojící na královské stezce.
