Navštíveno: 20. 12. 2017
Historie: Když si František Topič pořídil vlastní nakladatelskou koncesi v roce 1883, tak potřeboval nějakou reprezentativní budovu. Tu si nechal postavit v roce 1894 podle plánů architekta Jana Zeyera. Již v roce 1886 rozšířil knihkupecký sortiment o prodej uměleckých výrobků a hudebnin. Tehdy ještě jako galerie sloužil malý prostor nádvoří pojišťovny Praha. V roce 1899 byla na krátko Topičův salon uzavřen, ale již v roce 1906 byl opět otevřen v sousední budově čp. 1011. Na počátku 20. století prošel dům secesní adaptací podle architekta Osvalda Polívky. Ale i když zde byli velkolepé výstavy, i tak nedokázali oslovit širokou veřejnost, a tak bylo fungování Topičova salonu ukončeno v roce 1911. Již v roce 1918 se opět Topičův salon otevřel s dalšími výstavami. Když dne 25. března zemřel syn Františka Topiče, rozhodl se tuto svou firmu prodat. Salon zakoupil Jaroslav Stránský, který byl současně majitelem Lidových novin, které nastěhoval do tohoto domu, ale při tom pokračoval dále s výstavami. V této době prošlo knihkupectví modernizací podle Václava Poláčka, který zřídil v suterénu novou galerii. V roce 1948 se stal správce firmy Václav Řezáč, který přeměnil nakladatelství na nakladatelství sovětského typu, tímto krokem v roce 1949 skočila činnost původního nakladatelství, ale také galerie Topičův salon. Pod státní správou a dohledem zůstal tento objekt do roku 1990, následně zde sídlila dočasně galerie Pi-Pi-Art, ta zde sídlila až do doby privatizace. Po privatizaci se stavba vrátila ke svému původnímu účelu a začali se zde provozovat výstavy umění. Tento salon se tak stal nejdéle působící soukromou galerií na území města Prahy.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Topi%C4%8D%C5%AFv_salon
Dojmy: Nádherný a zajímavý secesní dům.
