Navštíveno: 18. 3. 2023
Historie: Roku 1233 patřila Uhříněves klášteru svatého Jiří. Ještě ve 13. století ji získali templáři, k roku 1292 je zde doložena jejich komenda. Řád zde vybudoval dvůr s tvrzí, která je však poprvé písemně zmíněna až počátkem 15. století. Templářský řád byl zrušen 2. dubna 1312 a jeho majetek přešel podle papežské buly na řád johanitů. Uhříněves se sousedními vesnicemi získali johanité z komendy Panny Marie pod řetězem (vlastnictví doloženo v urbáři z roku 1376). Nejpozději v roce 1363 získali johanité patronátní právo ke kostelu Všech svatých, protože v tom roce uvedl generální převor Havel z Lemberka na místo zdejšího plebána klerika Pavla. Roku 1371 údajně v uhříněveské komendě zemřel nejvyšší převor řádu Jan ze Zvířetic. Roku 1413 jsou tvrz, dvůr, ves Uhříněves a další vsi uvedeny při „prodeji na dobu života“ Anně, vdově po Ješkovi z Chlumu. Tvrz v Uhříněvsi je zmíněna také roku 1436, kdy ji spolu s poplužním dvorem a vesnicemi postoupil císař Zikmund podkomořímu Janovi z Kunvaldu. Roku 1579 koupil panství Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic, který při dvoře vystavěl roku 1591 renesanční zámek. Stará tvrz byla poté přestavěna pro hospodářské účely - v popisu panství z roku 1611 se zde nacházela olejna, maštale a špýchar. Nejvýznamnějším místním knězem se stal Václav Jan Nepomuk Cžipa, díky jehož iniciativě byl v Uhříněvsi postaven současný kostel. U vídeňských úřadů usiloval buď o rozšíření tehdejšího malého kostela, nebo výstavbu zcela nového. Majitelka uhříněveského panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, dala svůj souhlas k výstavbě nového kostela. Výstavba nového chrámu začala proběhla v letech 1740-1743 podle projektu říčanského stavitele Tomáše Budila. Nejdříve tak byla zbořena tvrz, která stála v místech tohoto kostela a následně bylo použito původní zdivo kostela pro výstavbu zvonové věže.Hlavní oltář a kazatelnu vytvořil řezbář František Ferdinand Ublacker v roce 1752, obraz Všech svatých Jan Petr Molitor starší, který je rovněž autorem fresky Nejsvětější Trojice v presbytáři. Farář Cžipa zde působil dlouhých 42 let (1731–1773). V kostelní věži se nacházejí dva zvony. Větší, pocházející z dílny zvonaře Tomáše Jaroše, je zasvěcen svatému Václavu a svaté Ludmile a byl odlit v roce 1552. Menší zvon zasvěcený sv. Janu Křtiteli je z roku 1685. Do roku 1822 býval kolem kostela hřbitov, nový hřbitov byl založen přibližně 800 metrů východně při hlavní silnici. V roce 1908 byl kostel povýšen na děkanský. V průběhu 2. poloviny 20. století nebyl tento kostel moc udržován, a tak postupně chátral. Od roku 2000 pak prochází kostel postupně rekonstrukcí. Díky snaze Městské části Praha 22 a Občanského spolku Uhříněves byly získány finanční prostředky z Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hlavního města Prahy. Byla již opravena střecha, vyměněny okna, v roce 2002 byl kostel po 98 letech nově vymalován v původní světlé barvě. Kompletně byl již restaurován oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Jana Petra Molitora a následná nástropní freska Korunování Panny Marie na nebesích od téhož autora. Obraz dosahuje úctyhodných rozměrů 11 m² bez rámu a 18 m² s bohatě zdobeným rámem. Rovněž byly zrestaurovány 4 sochy ctností na hlavní oltáři (Naděje, Láska, Víra a Síla) a 2 sochy Melchisedecha a Abraháma nad vstupním brankami do prostoru za hlavním oltářem. Kompletní rekonstrukcí prošly i barokní dubové lavice.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_(Uh%C5%99%C3%ADn%C4%9Bves)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Uh%C5%99%C3%ADn%C4%9Bves_(tvrz)
Dojmy: Krásný barokní kostel, který je dominantou zdejšího náměstí.
