Navštíveno: 18. 3. 2023
Historie: První zmínka o oboře v Uhříněvsi pochází z roku 1623, kdy byl jejím majitelem Karel z Lichtenštejna. Lichtensteinové ji zřejmě získali společně s celou Uhříněvsí od rodu Smiřických v rámci přerozdělování majetku po bitvě na Bílé hoře. Obora se nachází na mapě z roku 1715, kde je vedena jako bažantnice. Z této mapy nevyplývá nic o druhovém složení lesního porostu. Bližší informace je možné získat až z mapy z roku 1840. Skladba dřevin i způsob obhospodařování odpovídal účelu obory. Lesní porost se tehdy skládal ze směsi dubu, břízy, lípy osiky, vrb, habru a „rozličného křoví“. Obmýtí bylo nastaveno na 20 let. Vysazován byl hlavně dub. Z těchto dob se dodnes dochovala hustá síť rozdělovacích cest a základy altánu uprostřed obory. Později, od roku 1870, začal v pěstebních plánech a tedy i na území obory dominovat smrk, modřín a borovice a obmýtí bylo prodlouženo na 80 let. Další změna nastala počátkem 20. století, kdy bylo zavedeno pěstování maloplošně smíšených porostů. Přesná skladba závisela na odbytu dřeva. Kromě na českém území běžných druhů byly vysazovány i listnaté a jehličnaté exoty, které můžeme ještě dnes v oboře potkat. V letech 1923-1924 přešla obora v rámci I. pozemkové reformy do majetku státu. Tento přechod byl ovšem pouze oficiální. K praktickému převodu ze správy Lichtensteinů došlo až po druhé světové válce v roce 1945. Od roku 1949 se obmýtí dále prodlužuje na devadesátileté a mění se i skladba porostu. Dominuje dub a borovice, dále pak modřín, jedle, jasan, javor a buk. Obora byla převáděna mezi správami několika lesních závodů. Po roce 1964 je území obory rozděleno na hospodářské lesy a lesy účelové s omezenou úpravou výnosu. O 18 let později, v roce 1982, je Obora v Uhříněvsi vyhlášena přírodní památkou o celkové rozloze 34,6 ha a lesní porost na jejím území je veden jako les zvláštního určení vyžadující odlišný způsob hospodaření. Z vyhlášky o chráněném přírodním výtvoru Obora – Uhříněves a jeho ochranném pásmu plyne, že na území PP byla zakázána těžba dřevin a rušení jejího přirozeného vývoje bez předchozího projednání. V tomto režimu funguje PP Obora v Uhříněvsi dodnes. Dlouhodobým cílem v plánu péče pro období 2010-2019 je podpora přirozeného zmlazení a vytvoření autoregulačního mechanismu lesů.
Lesní porost PP Obora v Uhříněvsi tvoří převážně habrová doubrava (svaz Carpinion) a střemchová jasenina (svaz Alnion incanae, asociace Pruno-Fraxinetum). Pro habrovou doubravu jsou ve stromovém patře charakteristické habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur) a vtroušená lípa srdčitá (Tilia cordata).[10] V PP Obora Uhříněves jsou kromě lípy do porostů habrových doubrav vtroušeny ještě jilm horský (Ulmus glabra), javor mléč (Aacer platanoides). Ve stromovém patře jsou cenné zejména staré duby. Věk nejstaršího z nich, památného stromu tzv. Krále dubů, dosahuje 350 let. V keřovém patře se vyskytuje dřín jarní (Cornus mas), svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), hloh (Crategus sp.). V bylinném patře můžeme najít sasanku hajní (Anemone nemorosa), vzácně sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), kopytník evropský (Asarum europaeum), dymnivku dutou (Corydalis cava), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lipnici hajní (Poa nemoralis), pravděpodobně zplanělou prvosenku vyšší (Primula elatior), prvosenku jarní (Primula veris), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Můžeme zde pozorovat výrazný jarní efekt. Blíže k Říčanskému potoku přechází habrová doubrava pozvolna do střemchové jaseniny. Ve stromovém a keřovém patře se tedy začíná častěji objevovat jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), střemcha obecná (Prunus padus) a v důsledku eutrofizace půdy splachem umělých hnojiv z okolních polí čím dál častěji i bez černý (Sambucus nigra). V korunách dubů se vyskytuje poloparazitický ochmet evropský (Loranthus europaeus). V bylinném patře se nachází bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), sasanka hajní (Anemone nemorosa), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), dymnivka dutá (Corydalis cava), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (Gagea lutea), kuklík městský (Geum urbanum), prvosenka vyšší (Primula elatior), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Stejně jako u habrových doubrav, i zde je možné pozorovat výrazný jarní aspekt. Ze zvláště zajímavých druhů se v lokalitě vyskytuje zástupce čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Jejich výskyt je bohužel opředen jakýmsi tajemstvím. Prvním zástupcem je bradáček vejčitý (Listera ovata). Jeho výskyt je podle Markové uváděn naposledy v roce 1991, podle Kohlíka naposled v roce 1998. Každopádně při posledním terénním výzkumu v roce 2009 nebyl výskyt potvrzen. O druhém zástupci kruštíku širolistém (Epipactis helleborine) píše naposled Jaroš v roce 1988. V roce 1921 bylo poblíž židovského hřbitova v severozápadním cípu obory založeno arboretum. Jeho zbytky jsou dodnes znatelné v porostu obory. Asi nejvýraznějším zástupcem je pyramidální forma dubu letního (Quercus robur), která roste na louce jihovýchodně od hřbitova. Z mykologického hlediska je PP také poměrně zajímavá. Ze vzácných hub se na jejím území vyskytuje mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) nebo trsnatec lupenitý (Grifola frondosa).
PP Obora v Uhříněvsi hostí také poměrně velké množství živočichů. Z významnějších savců jsou to ježek západní (Erinaceus europaeus), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Celkem žije v oboře 23 druhů savců. Ptačí populace v oboře je také poměrně rozsáhlá. Ze zajímavých druhů lze uvést krutihlava obecného (Jynx torquilla), sýčka obecného (Athene noctua), dále puštíka obecného (Strix aluco), kalouse ušatého (Asio otus), krahujce obecného (Accipiter nisus), žlunu šedou (Picus canus), žluvu hajní (Oriolus oriolus) a strakapouda velkého (Dendrocopos major). Mezi obojživelníky, které bychom v oboře mohli vidět, patří skokan hnědý (Rana temporata), skokan zelený (Rana esculenta synkl.), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo). Z bezobratlých zde můžeme pozorovat plže závornatku kyjovitou (Clausilia pumilla), levatku ostrou (Physa acuta Draparnaud) a slimáka žlutého. Dále zde žije asi 100 druhů střevlíků např. střevlík zahradní (Carabus hortensis), střevlík zrnitý (Carabus granulatus) a střevlík kožitý (Carabus coriaceus), 24 druhů nosatců a mandelinek například reliktní zobonoska Coenorhinchus interpunctatus. Na jasanech žije vzácná pilatka tmavá (Tomosthtus nigritus). Ze vzácných motýlů zde můžeme najít (Satyrium w-album) a žlutokřídlce rudoskvrnného (Idaea muricata).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Obora_v_Uh%C5%99%C3%ADn%C4%9Bvsi
Dojmy: Krásná přírodní památka, nacházející se v Uhříněvsi.
