Navštíveno: 13. 7. 2020
Historie: Umělá jeskyně (grotta) byla začleněna do parkového areálu jako romantizující prvek. Samotné stavbě předcházely studijní cesty architekta Barvitia, stavitele Havla a jeho asistenta do Itálie a Německa. Jako inspirace pro ně sloužilo především Berlínské akvárium, fontány v Kasselu a umělé skály v Zhořelci. Výstavba umělých skalek a jeskyň započala již v roce 1871 podle návrhu Antonína Barvitia, model celé stavby provedl zkušený pražský sochař Josef Vorlíček. Umělé skály byly provedeny z kvalitních cihel a cementové malty a omítnuty také cementem, tak aby připomínaly krápníky. V grottě vznikly i menší jeskyňky, zákoutí s kamennými sedátky, sály jako večeřadla. Na vrcholu stavby vznikla vyhlídková terasa a triumfální brána. V dolní části grotty je arkádová promenáda a vodní nádrž s fontánou. Uprostřed vodní nádrže je socha vládce moří Neptuna sochaře Bohuslava Schnircha. Není známa přesná datace, vytvoření sochy, Adamec ve své restaurátorské zprávě udává roky 1875–1877, Adamcová pak roky 1873–1875. Socha je v pozici klečící a na ramenech nese muž rozevřenou mušli. Ve středu mušle leží krokodýl se zakloněnou hlavou a otevřenou tlamou. Hlava krokodýla funguje též jako fontána, ze které tryská voda vzhůru a dopadá na sochu. Socha i skalisko jsou vytesány z jemnozrnného okrového pískovce z lokality Boháňka. Ačkoliv je ve většině pramenů udáváno, že se jedná o sochu Neptuna, podle názoru restaurátorů a podle dalších znaků se ve skutečnosti jedná o sochu Tritóna. Východně od grotty byl zřízen přírodní rybníček s přepadem. V okolí rybníčku jsou i betonové pařezy a také betonové kořeny, které tvoří obrubníky cesty a stupňů. Velké kameny o váze až 3 t pochází z Ďáblic a z Třebonic u Chrášťan. Mezi první a druhou světovou válkou byla v grottě zřízena restaurace, která nesla název V jeskyni či U Neptunovy jeskyně. V sezóně byly stolky v celém prostoru i na terasách, stoly měly slunečníky, k poslechu i tanci hrála živá hudba. Po druhé světové válce tady pokračoval provoz restaurace a kavárny, od roku 1946 byl nájemcem hostinský Karel Štěpán, v roce 1950 převzal provoz státní podnik, časem restaurace ukončila provoz. Grotta trpěla časem i vandalskými útoky, v letech 1973–1975 byla nákladně opravena jak samotná grotta, tak i fontána a socha Neptuna, brzy však areál znovu poškodili vandalové. V osmdesátých letech využívala prostor grotty mládež jako místo k popíjení alkoholu a užívání drog, později se zde usadili také bezdomovci. Z tohoto důvodu došlo k zazdění vchodů a oplocení areálu mřížemi. Zdi byly občas probourávány a mříže vylamovány. Grotta byla kompletně rekonstruována (nákladem cca 40 milionů Kč) v letech 2010 až 2011. Rekonstrukce grotty zvítězila v krajském kole soutěže o cenu programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2011. V soutěži Park a zahrada roku 2012 získala městská část Praha 2 za grottu Cenu děkana Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Sochu Neptuna převezli v roce 1974 kvůli restaurování do depozitáře na Kavčích horách. Po roce 1989 se ukázalo, že je nezvěstná, a policie po ní vyhlásila pátrání, nakonec byla po telefonickém oznámení nalezena na zámku Třebotov, nový majitel sochu koupil v dobré víře. Po jednáních byly podle sochy vyrobeny dvě kopie, jedna byla umístěna na zámek Třebotov, druhá zpět do grotty. Originál je uložen v budově Novoměstské radnice. V Grottě byly natočeny některé scény (netvorův zámek) filmu Panna a netvor z roku 1978. V letech 1921 až 1923 sloužila jeskyně v Grottě také jako pozorovací místo České astronomické společnosti.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Havl%C3%AD%C4%8Dkovy_sady
Dojmy: Velice nádherná umělá jeskyně která je součástí Havlíčkových sadů.
